Proč „Nebeský bambus“?
Sortiment okrasných keřů byl obohacen o nádherný přírůstek. Stal se jím stálezelený keř s božským názvem, říká se mu totiž „Nebeský bambus“ a ačkoliv se díky tomuto pojmenování může jevit jako nějaká „fajnovka“, není tomu tak. Nandina domácí(Nandina domestica) je totiž zcela nenáročný keř, který dle kultivaru dorůstá do výšky od 1 do 2,5 metru. Ovšem najdeme mezi nimi i nižší druhy vhodné do nádob. Možná si říkáte, proč nandina dostala tak zvláštní jméno? Nebeský bambus se jí říká z toho důvodu, protože její listy, které jsou mimochodem velmi jemné na dotyk, ve větru vydávají šustivý zvuk, jako je tomu právě u bambusů.
V čem spočívá kouzlo tohoto keře
Nandina je nenáročný keř, který pochází z Indie, Číny a Japonska a je spolehlivě mrazuvzdorný. V tuhých zimách na nepříznivé podmínky reaguje opadem listu, ale jakmile se počasí umoudří, opět obroste. To, co dělá tento keř výjimečným, je především proměnlivost listů během roku, při rašení jsou lístky bronzově až korálově růžové, v létě se mění na tmavě zelenou a na podzim na osluněné části keře získávají nápadně rudou barvu. Některé kultivary jsou v tomto rudém zbarvení ještě nápadnější.
Pozor si dejte na plody
V červenci nandina kvete bohatými latami drobných, čistě bílých kvítků s nápadně žlutými tyčinkami. Na podzim pak z květů dozrávají plody ve formě červených bobulí, které jsou nejedlé, některá literatura dokonce uvádí, že jsou mírně jedovaté. V případě, že se po zahradě pohybují malé děti a chcete mít nandinu, buďte v době zrání plodů opatrní, protože připomínají malé, červené korálky a zvídavost dětí nezná hranic. Plody se na keři udrží celou zimu a až do jara jej zdobí spolu s červenými listy.
Nandina netrpí na škůdce ani choroby
Nandina miluje stanoviště na sluníčku nebo v mírném polostínu, kde je živná a nevysychavá půda. Pokud byste si ji chtěli vysadit do míst, kde je vysoká hladina spodní vody nebo se zde voda v zimě drží, musíte pod kořeny nandiny dát drenáž, jinak by jí mohly začít zahnívat kořeny. Je-li zima suchá a teplá, občas nandinu zalijte, stejně jako ostatní stálezelené keře a jehličnany. Její jistou výhodou je, že netrpí na žádné choroby ani škůdce.
Kam nandinu vysadit
Nandina je rozhodně keř, který si zaslouží vaši pozornost, takže ji vysaďte nejlépe jako solitéru do míst, kde na ni dobře uvidíte. Nandina má poměrně neobvyklou strukturu, která vzdáleně připomíná palmy, tj. kmen a vějířovité listy. Proto se většinou vysazuje do středu kompozice spolu s dalšími stálezelenými keři. Důležité je, aby tyto keře nebyli výraznější než sama nandina, protože ta musí vyniknout. Z toho důvodu kolem ní ponechte trochu prostoru, aby se mohla krásně rozrůst a ukázat vám svůj neskutečný potenciál.
Oblíbené jsou její nižší kultivary
Ačkoliv je nandina domácí poměrně novinkou mezi stálezelenými keři, má již řadu kultivarů. Krásné jsou všechny, takže si určitě vybere každý. Představíme vám dva kultivary, které jsou neskutečně krásné a po těch byste se v zahradnictví také mohli pídit. Kultivar ´Orange Sunrise´ je nižší a dorůstá pouze do výšky 50 cm a díky tomu jej můžete pěstovat v nádobě nebo klidně mezi trvalkami, s kterými se dobře kamarádí. Tento kultivar má při rašení listů oranžovou barvu s jemnými odstíny červené, dospělé listy jsou tmavě zelené a tuto barvu si ponechávají i přes zimu.
Dekorativní listy i plody
Druhý kultivar ´Red Dragon´ je rovněž nízký s velikostí okolo 50 cm, keřík je mírně zaoblený a v průběhu sezóny mají listy zelenou barvu a na podzim jsou ohnivě červené s oranžovým nádechem. Tento kultivar je dekorativní také svými plody, což jsou bohaté shluky červených bobulí, které na keři vydrží až do poloviny léta.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
