Hrdličky začínají cukrovat. Díky tomu jsou nápadnější a můžete je lépe pozorovat

Hrdliččin zpěv pozná asi každý. Někdo v něm slyší známé „cuk-rú“, ale kdo se zaposlouchá pozorněji, odhalí, že hrdlička volá spíš trojslabičně: hu-hú hu, s důrazem na prostřední slabiku. S končící zimou se její hlas ozývá znovu a znovu, většinou ze střech, komínů nebo vrcholů stromů

Před 100 lety byla u nás hrdlička téměř neznámá

Před sto lety byla hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) ve střední Evropě ještě téměř neznámá; hnízdila na východ od Turecka. Najednou se však druh začal šířit severozápadním směrem. Během několika desetiletí osídlil velkou část Evropy. Ptačí druhy tedy nejen mizí, ale také se u nás zabydlují. 

Hrdličku najdete v blízkosti měst a vesnic, v lese ne

Hrdlička zahradní se u nás usídluje téměř výhradně v lidské blízkosti, tedy v městech a vsích. Pro potravu si někdy zalétne do polí nebo na louky, ale v lese byste ji hledali marně. Nejčastěji se vyskytuje tam, kde je hodně zahrad, jak ostatně napovídá druhové jméno. Ocení rozmanité prostředí, které tam nachází: byliny a trávy se semeny, keře s jedlými plody, husté jehličnaté stromy, v kterých nejraději hnízdí, drobné vodní nádrže, kde se může pohodlně napít a vykoupat. V zimě ji pak můžeme pozorovat i na krmítkách, pokud se dostane k semenům na ploché podložce nebo na zemi.  

Plachá hrdlička je nejnápadnější koncem zimy

Přestože ale hrdlička žije v blízkosti lidí, uchovává si jistou plachost. Důvěřivost, s kterou například zdivočelí domácí holubi pobíhají mezi lidmi na pěší zóně, u ní zpravidla nenajdete. 

Koncem zimy jsou hrdličky nejnápadnější a nejlépe se pozorují. Nejenže rozeznívají své volání, ale také tleskají křídly v krátkých krouživých přeletech. Navíc vysílají svým soukmenovcům optické signály, pohodlně usazeny na hřebenech střech: Tohle je můj revír! Se začátkem hnízdního období v březnu se pak začínají skrývat, jejich hlas však pořád často zaslechnete. 

Hrdličky jsou vegetariáni a chodí i na krmítka

Sedící hrdličky působí poměrně prostě, světle hnědé zbarvení je nenápadné. Nejlepším poznávacím znamením je úzký černý pruh na šíji. Jen v letu je vidět kontrastní kresba na spodní straně ocasu. Ptáci jsou o něco menší než holub domácí nebo holub hřivnáč. 

Hrdličky jsou převážně vegetariáni. V zimě opatrně navštěvují krmítka, kde vyzobávají drobky, které odpadají z lojových koulí. Dobře přijímají také ptačí pítka, z nichž nejen pijí, ale rády se v nich i koupou. Než ale přistanou na zemi, většinou dlouho z vyvýšeného místa pozorují situaci. Samičky kladou do hnízda obvykle jen dvě vajíčka, ale zase hnízdí několikrát za rok. 

Časopisy

Aktuální titulka Naší krásné zahrady