Jeden nevhodný řez a roky čekání na nápravu: 3 známky toho, že jste prořezávání načasovali špatně
Věřte mi, vím, jaké to je. Taky jsem si kdysi myslela, že prořezávání je jen otázka nabroušeného nářadí a trochy síly. Jenže rostliny mají paměť a na vaše špatné načasování reagují drsněji než uražená tchýně. Pojďme se podívat na to, jak poznáte, že jste sáhli vedle, a co s tím sakra dělat, než bude pozdě.
Jak poznat, že bylo prořezávání načasované špatně
Někdy je to vidět hned, jindy vám to strom spočítá až s odstupem měsíců. Tady jsou varovné signály, které by se vás měly zvednout ze židle:
Stromy „krvácí“: Typický signál špatného termínu řezu
Znáte to u javorů nebo bříz. Uděláte řez a najednou to začne. Cvak – teče to. Cvak – a strom pláče tak, že byste pod něj mohli dát kýbl. Pokud vidíte, že z rány neustále vytéká míza, trefili jste se do období nejsilnějšího tlaku (brzy na jaře). Je to jako nechat otevřenou ránu bez náplasti; strom ztrácí energii a vy mu doslova pouštíte žilou.
Žádné květy? Přišli jste o ně už při prořezávání
Čekáte netrpělivě na záplavu barev a místo toho vidíte jen zelené listí? Gratuluji vám, oholili jste je v nevhodnou dobu. Pokud kvetoucí keře ostříháte v zimě nebo brzy na jaře, odříznete jim také poupata, která si rostlina pracně chystala celý minulý rok. Je to jako kdybyste vyhodili omylem lístky do divadla těsně před představením.
Vlky na ovocných stromech: Obranná reakce po špatném řezu
To je zcela typickým jevem u ovocných stromů. Pokud strom seříznete příliš radikálně a v nevhodnou dobu, jeho pud sebezáchovy zešílí. Výsledkem pak jsou „vlky” – ty dlouhé, bičovité pruty, které rostou kolmo vzhůru. Strom nekřičí, on útočí. Snaží se dohnat ztrátu listové plochy a na nějaká jablka se vám může vykašlat.
Co hrozí, když chybu při řezu neřešíte
Možná si říkáte: „No co, příroda si poradí.” No, poradí, ale výsledek se vám nebude moc líbit.
- Pozvánka pro parazity: Otevřená, plačící rána nebo namrzlé pletivo je pro houby a bakterie něco jako nápis „Sněz, co můžeš” zavěšený nad bufetem.
- Smrtelný koktejl mrazu a růstu: Pokud jste prořezávání provedli příliš pozdě na podzim, rostlina vyžene mladé výhonky. Ty jsou ale křehké jako miminko v mrazu. První mrazík je spálí a hniloba se pak může šířit hlouběji do dřeva.
- Estetická sebevražda: Strom, který jen „přežívá”, vypadá smutně. Bude mít řídkou korunu, bude náchylnější k chorobám a místo pýchy sousedství budete mít na pozemku pahýl.
Proč je prořezávání v lednu tak citlivé téma
Pamatujte si: Prořezávání není trest pro rostlinu, je to dialog. Než příště proto vezmete do ruky nůžky, podívejte se na kalendář a zeptejte se sami sebe: „Chci, aby tahle rostlina teď rostla, nebo spala?”
Pokud si nejste jistí, raději ty nůžky schovejte ještě na týden do kůlny. Zahrada vám neuteče, ale zničený strom se pak léčí roky.
Podívejte se v galerii, jak může dopadnout prořezávání v lednu, když se udělá špatně. Tyhle chyby zahrádkáře bolí roky.
O autorce:
Adriana Dosedělová je vášnivá zahradnice, zdravotní sestra a redaktorka s více než 28 lety praxe. K přírodě ji vedla babička už od dětství, kde se učila pěstovat rostliny a pečovat o zvířata. Díky osobním zkušenostem s alergiemi a intolerancemi, které ji provázely celý život, a také z profesní praxe zdravotní sestry, se výborně vyzná v problematice zdraví a životního stylu. Tyto znalosti ji inspirovaly k testování a propagaci zahradničení šetrného k alergikům. Adriana propojuje odborné znalosti se srdcem a vášní, což se odráží v jejích stovkách článků i knize „Výtvarné nápady z papíru“. Na sociálních sítích inspiruje k životu v harmonii s přírodou a zdravím.
