Blánatka lipová se podobá ruměnici: Nikdy ji ale nelikvidujte chemickou cestou

Blánatka není ruměnice

Možná, že jste tento rozdílný škodlivý hmyz již dávno hodili do jednoho pytle a jakmile jste viděli více ploštic na jednom místě, automaticky jste usoudili, že se jedná o velmi známou ruměnici. Nicméně mezi blánatkou lipovou a ruměnicí je rozdíl hlavně v odlišném zbarvení krovek. Společné mají to, že obě vysávají rostlinné šťávy, ruměnice však nepohrdne ani uhynulým hmyzem a neřadí se mezi škůdce.

Jak blánatka vypadá

Tato ploštice je poměrně drobná, její velikost je asi jen 6 mm. Hlava, hrudní štítek a končetiny jsou černé, ale její krovky jsou červené, zakončené výrazně lesklou membránou. Její původní domovinou je Afrika, ale velmi rychle se rozšířila po celém světě a zavítala i k nám. U nás si tento škodlivý hmyz oblíbil hlavně lípy, především lípu srdčitou, a právě na jejím kmeni můžete blánatku nejčastěji v husté kolonii vidět.

Jak blánatka škodí

Blánatka se živí výměšky slézovitých rostlin, například napadá sléz či proskurník. U lípy dospělí jedinci i larvy vysávají rostlinné šťávy, a to hlavně z mladých a vyvíjejících se listů nebo z vyvíjejících se semen. Během vegetace jsou v koruně stromů a zde si jich nevšimnete. Ačkoliv mohou být na kmeni ve velké kolonii (může čítat až 1000 jedinců), nepáchá zase tak velké škody, nicméně není třeba ji nechat, aby si dělala, co chce a je lepší proti ní zakročit. Na kmeni je naleznete hlavně v době chladnějšího a zimního počasí, přezimují zde, kůru nepoškozují, jen se ukrývají do jejích spár. Na jaře se pak škodlivý hmyz rozleze zpět do koruny stromu a tam samičky kladou vajíčka, kterých může být až 500.

Blánatka má i přirozené nepřátele

Ačkoliv škody na rostlinách, a hlavně na lípách nejsou zatím nijak dramatické, i tak je lépe, pokud blánatka na našich rostlinách hodovat nebude. Kromě toho, že by na ni platila tuhá zima (stačí již déletrvající teploty pod -15 °C), kdy by vymrzla, platí na ni také její přirození nepřátelé, což jsou třeba některé větší druhy ploštic, někteří ptáci nebo pavouci. Musí to být ale takový predátor, kterému nevadí vylučování zapáchajícího sekretu, kterým se škodlivý hmyz brání při napadení. Stejný sekret vyloučí i na vás, pokud ji vezmete do ruky, proto si po manipulaci s ní, stejně jako s ruměnicí, vždy umyjte ruce. Preventivním opatřením proti blánatce je podpora výskytu přirozených nepřátel na zahradě, můžete vyvěsit budky, v létě do zahrady umístit pítka pro ptáky.

Jak se blánatky zbavit efektivně i bez chemie

Abychom se blánatky nějak efektivně zbavili, stále není třeba sahat po chemických přípravcích. Ještě před tím, než proti tomuto škodlivému hmyzu zavedete boj se přesvědčte, zda se skutečně jedná o blánatku a ne o ruměnici, která se za škodlivý hmyz vůbec nepovažuje. Pěstitelé doporučují, že nejlepším řešením je použít starý vysavač, kterým celou kolonii blánatky vysajete a obsah sáčku následně zneškodníte. Vysavačem se dobře dostanete i do štěrbin kůry a efekt bude zaručený.

Proč se chemickým přípravkům vyhnout?

Chemické přípravky, chtě nechtě, jsou vlastně jedy. A pokud takový přípravek chcete použít na likvidaci škodlivého hmyzu, jedy si dobrovolně zanášíte na zahradu. Není-li jiná cesta, při aplikaci přípravku postupujte opatrně, aby mrtvý hmyz nepopadal kolem kmene a nestal se tak smrtící potravou pro jeho přirozené nepřátele. Pokud totiž jed působí na blánatku, bude působit i na jiné ploštice, pavouky a jiný užitečný hmyz. Pro zamezení takového účinku rozprostřete před aplikací kolem kmene nějakou látku, kam mrtvý hmyz popadá a vy jej tak budete moci bezpečně ze zahrady odstranit.

V naší fotogalerii si můžete škodlivý hmyz blánatku prohlédnout, ať si ji příště nepletete s ruměnicí.

O autorce:

Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze a již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, realizační firmu, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.