Tak jak myslíte, že jste uspěli? Správné odpovědi naleznete v naší galerii.


Foto: Shutterstock
1. b)
Třeslice prostřední (Briza media) je naše domácí vytrvalá tráva, jejíž trsy jsou cca 40 cm vysoké. V květu pak dosahuje výšky až 70 cm. Třeslice vyžaduje slunné stanoviště a lehké, písčité půdy.


Foto: Shutterstock
2. c)
Dochan psárkovitý (Pennisetum alopecuroides) raší velmi pozdě a kvetou již na přelomu srpna a září, na bohatě chlupatých stéblech vysokých asi 90 cm. Jeho štětkovité květy jsou výraznou ozdobou každého záhonu. Je to na půdu nenáročný druh. K dobrému růstu ale potřebuje slunce a teplo.


Foto: Shutterstock
3. a)
Ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis) je asi nejpoužívanější travinou v českých zahradách. Své prvenství si zasloužila díky svému spolehlivému, vysokému růstu. Ozdobnici naleznete v zahradnictvích v nepřeberném množství kultivarů. Ozdobnice má ráda výživné a hluboké půdy. Snese i polostín.


Foto: Shutterstock
4. b)
Ostřice horská (Carex montana) patří mezi nižší traviny. Její kompaktní trsy dosahují výšky 20 – 30 cm a šířky až 50 cm. Ostřice se bude perfektně vyjímat na okraji podrostu dřevin společně s jarními cibulovinami. Druh je plně mrazuvzdorný.


Foto: Shutterstock
5. c)
Kavyl vláskovitý (Stipa capillata) tvoří až 60 cm vysoké trsy rašící v průběhu dubna. Listy jsou nápadně úzké až vláskovité. Nejefektnější je travina v době květu, přibližně v polovině července. Nápadné vláskovité květy se tyčí až do výšky 120 cm. Kavyl vnáší do trvalkových záhonů lehkost a pohyb. Vyžaduje lehké půdy a slunečné stanoviště.


Foto: Shutterstock
6. b)
Kortaderie dvoudomá (Cortaderia selloana) je nejvyšší travinou, kterou můžeme v našich podmínkách pěstovat. V době květu dosahuje výšky až 200 – 250 cm. Stříbrné huňaté laty jsou až 60 cm velké a jsou vhodné i k následnému sušení. Kartaderie je náročná na stanoviště! Vyžaduje výživnou, hlubokou, ale dobře propustnou půdu, chráněné, teplé a slunné polohy. V létě potřebuje dostatek vláhy, ale v zimě nesnáší vlhko.


Foto: Shutterstock
7. a)
Kostřava sivá (Festuca glauca, nebo také Festuca cinerea) vytváří husté, kompaktní trsy modrošedých listů, výšky cca 25 cm. Kostřava miluje tzv. hladové půdy (písčité až kamenité) a teplé, slunné stanoviště. V zimě nesnáší vlhko a ráda vyhnívá.


Foto: Shutterstock
8. c)
Zaječí ocásek (Lagurus ovatus) je jednoletá až dvouletá trsnatá travina, která dosahuje výšky v době květu 30 – 40 cm. Její květy připomínají zaječí ocásky, od kterých pochází také název traviny. V minulosti se hojně využívali do suchých aranžmá. Travinu je možno pěstovat z přímého výsevu do záhonů v druhé polovině května.


Foto: Shutterstock
9. b)
Proso prutnaté (Panicum virgatum) je vytrvalá trsnatá tráva rašící v polovině května. Vzpřímené trsy hustě olistěných stébel jsou vysoké 80 – 120 cm, na podzim se zbarvují hnědočerveně. Proso má rádo výživné půdy a slunné stanoviště. V zahradě je ideální jeho kombinace s trvalkami kvetoucími na podzim.


Foto: Shutterstock
10. a)
Rákosovec lesklý, často označovaný jako bambus (Fargesia nitida) u nás dorůstá výšky 250 – 350 cm a tvoří jen krátce plazivé výběžky, roste spíše trsnatě. V prvním roce vyrůstají vzpřímená a bezlistá stébla, která se teprve druhým rokem rozvětví a olistí. Na podzim část listů zežloutne a opadá. Rákosovci nejlépe vyhovuje mírný stín a místa chráněná před zimními větry. Stébla na jaře nestříháme!