Marie Retková si na své zahradě užívá hlavně svobodu a přirozenost bez zbytečných pravidel. Místo dokonalého trávníku dává přednost prostoru, kde může příroda fungovat podle svého.
Červené azalky na její zahradě dosahují úctyhodné výšky a každé jaro vytvářejí výrazný barevný akcent. Přitom nevyžadují téměř žádnou péči a rostou si vlastním tempem.
Muškáty jsou pro ni jistota, která přežije i nájezdy hladových slimáků bez větší újmy. Každý rok si raději pořídí nové než aby řešila jejich složité přezimování.
Slimáci jsou na její zahradě neustálí vetřelci, se kterými se nedá bojovat silou, ale jen chytrým výběrem rostlin. Marie Retková proto sází hlavně na druhy, které jim nechutnají, a zbytek nechává přírodě.
Žluté azalky doplňují zahradu o svěží kontrast a společně s červenými vytvářejí nepřehlédnutelnou podívanou. Marie si cení hlavně toho, že prosperují i bez neustálé pozornosti a zásahů.
Život na samotě ji naučil brát zahradu s nadhledem a nesnažit se mít vše pod kontrolou. I když jí občas něco okouše zvěř, bere to jako součást života v krajině.
Zahrada pro ni není práce na plný úvazek, ale místo odpočinku a návratu k jednoduchosti. Největší hodnotu má pro ni klid, který tu nachází daleko od ruchu města.
