Fotogalerie
Když sucho nevadí
Když neprší, většina rostlin trpí. Abyste ušetřili peníze za závlahu i drahocennou vodu, využijte co nejvíc suchomilných rostlin. Patří k nim třeba řebříček, ořechokřídlec, mavuň, okrasné česneky, svíčkovec, perovskie, šalvěj hajní a smil italský, dále také šalvěje obecně, stejně jako tymián, oregano, mateřídouška, yzop, krásnoočko… Potřebují plné slunce a propustnou, chudou půdu; je-li to třeba, lze dodatečně snížit obsah živin přidáním štěrku nebo písku. Jen v prvním roce je budete muset pravidelně zalévat. Horší je to s výsadbou do suchého stínu, tam se hodí třeba lesní jahody nebo zvonek Poscharkův.
Foto: Shutterstock, text: Jiří Dvořák
Šetrné zacházení s vodou
Než pustíte do konví a hadic pitnou vodu, zkuste maximálně využít tu dešťovou. Rozmístěte po zahradě sudy a kádě, které zachytí vodu ze střechy. Ještě efektivnější jsou podzemní nádrže, které mohou pojmout několik tisíc litrů dešťové vody. A nezapomeňte na starou zahradnickou moudrost: zalévejte rostliny méně často, ale zato vydatně – a hlavně ke kořenům, ne na listy. V létě k zalévání využijte chladnější ranní hodiny.
Foto: Shutterstock, text: Jiří Dvořák
Stromy do teplého klimatu
Mnoho domácích dřevin špatně snáší trvale teplé počasí. Vybírejte proto mezi druhy, které pocházejí z podobných klimatických oblastí s více či méně chladnými zimami a horkými suchými léty. Výzkumy z posledních let ukazují, že doporučení si zaslouží jilm – konkrétně novější odrůdy s vysokou rezistencí ke grafióze a olše Spaethova (Alnus x spaethii). Osvědčily se rovněž všechny formy dřezovce (Gleditsia), habrovce (Ostrya) a jerlínu (Sophora) a habr obecný (Carpinus betulus), například štíhlé kultivary ’Fastigiata’ nebo relativně nový ’Lucas’, či morušovník (Morus), který dobře snáší horka. S teplým klimatem se dobře vyrovnává také ambroň (Liquidambar).
Foto: Shutterstock, text: Jiří Dvořák
Mulčování půdy
Mulčování půdního povrchu má hned několik výhod. Zakrytí půdy listím, drcenou kůrou, zbytky rostlin nebo posečenou trávou brání vyschnutí půdy, chrání půdní organismy a zároveň potlačuje růst plevelů.
Foto: Shutterstock, text: Jiří Dvořák
Propustné dláždění
Vodu, která naprší na zpevněné plochy, nenechte odtéct do kanalizace. Buď ji můžete nachytat do nádrží, nebo dlažby a kameny vyspárujte propustnou hmotou, která vodu nechá vsáknout do země: ať už některou z prodávaných směsí, nebo obyčejným pískem.
Foto: Shutterstock, text: Jiří Dvořák
Přívětivé prostředí
Poznatky posledních let ukazují, že v přírodě ubývá včel a dalšího užitečného hmyzu a v souvislosti s tím mizejí i ptáci. Promyšleným osázením zahrady jim můžete pomoci. Zakládejte druhově bohaté záhony nebo živé ploty, ideálně z domácích druhů rostlin, a dávejte přitom přednost odrůdám s jednoduchými květy. Ty poskytnou potravu mnoha druhům hmyzu, a pokud pokvetou od časného jara až do pozdního podzimu, pomohou jim v obdobích, kdy je o pyl i nektar nouze. V trávníku nechte „luční ostrovy“, postavte suchou zídku, nechte tam, kde vás neruší, pár kopřiv… A máte-li kde, vytvořte ptákům prostor k hnízdění, a to nejen vyvěšováním hnízdních budek, ale také vysazováním domácích stromů a keřů. Ty jsou zpravidla odolné a nenáročné na péči a jejich květy a plody představují pro mnoho živočichů důležitý zdroj potravy, hnízdiště i úkryt.
Foto: Shutterstock, text: Jiří Dvořák
Získávejte sami sluneční energii
Moderní technologie, jako je fotovoltaika a solární ohřev vody, se vyplatí využívat i v zahradě. Nevyužitá plocha střechy zahradního domku se nabízí pro instalaci fotovoltaického zařízení; energii z něj lze využít pro pohon čerpadla v rybníčku nebo ohřev vody ve venkovní sprše. Solární lampy v noci ozáří cestu k domu nebo se postarají o útulnou atmosféru za letních večerů. Při koupi LED svítidel volte vždy raději teplé bílé světlo (2700 K) – je příjemnější pro oči a téměř nepřitahuje noční hmyz.
Foto: Shutterstock, text: Jiří Dvořák
