Skleník, pergola, solární panely: Tyto „nevinné“ stavby vám mohou přivolat stavební úřad na zahradu. Kdy potřebujete povolení?
Malé stavby, velké problémy: Kdy je povolení ke stavbě nutné
Pergoly, zahradní domky, přístřešky, skleníky nebo solární panely jsou dnes již naprosto běžnou součástí zahrad. Většinou se kvůli těmto drobným stavbám na stavební úřady pro povolení ke stavbě nechodí. I když... Pokud stavíte tak, abyste se nedostali do křížku se zákonem, můžete klidně spát. Někdy se ale může stát, že nevědomky a neúmyslně přehlédnete změny ve stavebním zákoně a vámi stavěná či již postavená stavba nesplňuje legislativu. Drobné stavby nyní upravuje nový stavební zákon (č. 283/2021 Sb.). Jak se v něm orientovat?
Pergola bez povolení? Ano, ale jen za splnění jasných podmínek
Pergola se řadí mezi drobné stavby, pokud splní několik podmínek. Kdy povolení nepotřebujete:
- pokud je zastavěná plocha do 40 m²,
- výška maximálně 5 metrů,
- stojí na pozemku rodinného domu nebo chaty,
- není určena k podnikání,
- je dodržen odstup od hranice pozemku (obvykle min. 2 m),
- nezmenší vsakovací plochu podmíněnou zákonem.
V takovém případě se pergola obejde bez stavebního povolení i ohlášení. Do hry vstupuje úřad tehdy, pokud:
- pergola je pevně připojená k domu a fakticky funguje jako přístavba,
- má pevné boční stěny, posuvné zasklení nebo slouží jako zimní zahrada,
- přesahuje povolené rozměry,
- stojí příliš blízko sousedního pozemku.
Skleník jako riziko: Kdy se z pomocníka stává problém
Kdy je skleník bez povolení:
- pokud se jedná o menší zahradní skleník (typicky do 40 m²),
- je max. 5 m vysoký,
- bez pevných základů,
- neslouží k podnikání,
- není v památkové zóně nebo chráněné oblasti.
Takový skleník většinou nevyžaduje stavební povolení. Problém nastává tehdy, pokud:
- skleník má betonovou základovou desku,
- je velký a připomíná spíš hospodářskou budovu,
- stojí v památkové zóně nebo CHKO.
Solární panely a povolení: Střecha je jiná liga než zahrada
Pokud máte solární panely na střeše domu, ve většině případů nepotřebujete stavební povolení, pokud panely nemění významně tvar střechy ani nezasahují do nosných konstrukcí. Záleží na místních omezeních a typech panelů. Pozor si ale dejte v památkových oblastech – tam je povolení téměř jisté. Jiná situace nastává, pokud máte soláry na zahradě nebo na pergole. Zde se jedná o samostatně stojící konstrukce, které se posuzují jako stavba. V některých případech je nutné povolení, přičemž rozhoduje velikost, umístění i účel. Vždy záleží na umístění panelů, na jejich konstrukčním zařízení a místních pravidlech.
Chyby, které stavební úřad trestá nejčastěji
- „Je to malé, to se neřeší.“
- Nedodržení odstupu od sousedního pozemku.
- Zasklení pergoly bez změny klasifikace stavby.
- Ignorování místního územního plánu.
Příklady z praxe
- Pan Novák postavil u domu pergolu 6 × 7 metrů se zasklenými bočnicemi. Původně ji považoval za drobnou stavbu. Soused však podal podnět – úřad rozhodl, že jde o přístavbu, a požadoval dodatečné povolení i projektovou dokumentaci.
- Majitel rodinného domu si pořídil velký skleník s betonovým základem a automatickým větráním. Při kontrole stavebního úřadu byl skleník posouzen jako stavba vyžadující povolení – následovalo dodatečné řízení.
- Rodina instalovala solární panely na pergolu sloužící jako přístřešek. Protože šlo o novou stavbu s technologickým účelem, úřad vyžadoval projekt a povolení – i když samotné panely na střeše domu by povolení nepotřebovaly.
Jak si ušetřit nervy, čas i peníze
- Zjistěte, zda je pozemek v chráněné nebo památkové oblasti.
- Ověřte si rozměry a účel stavby.
- V případě nejistoty se zeptejte stavebního úřadu ještě před stavbou – často stačí e-mail.
- U solárních panelů konzultujte stav i s distributorem elektřiny.
V zásadě platí, že podle stavebního zákona č. 283/2021 Sb. vám tyto informace podají na místním stavebním úřadě, pod který váš pozemek spadá. Dále můžete konzultovat s územním plánem dané obce, na webu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) nebo se informovat na webu Zákony pro lidi (zakonyprolidi.cz). Rozhodně nepodléhejte informacím „Tonda odvedle to má taky tak“, nebo nepodloženým zprávám z neověřených internetových stránek.
Informace na závěr: Nový stavební zákon odstranil původní pojem „ohlášení stavby“ a nahradil jej jinými režimy (např. zjednodušené řízení pro drobné stavby). Proto mějte na paměti, že tradiční ohlášení již není úředním postupem.
V naší galerii se můžete podívat na příklady drobných staveb, u kterých byste mohli mít problém se stavebním povolením.
O autorce:
Martina Pilzová vystudovala Střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Praze, ale skutečnou praxi získávala především dlouholetou zkušeností na vlastní zahradě a při péči o hospodářská zvířata. Zahradničení, pěstování rostlin a chov slepic, králíků nebo kachen jsou přirozenou součástí jejího života už od dětství.
Své praktické znalosti propojuje s citem pro estetiku, tradiční řemesla i udržitelný přístup k přírodě. Věnuje se nejen pěstování ovoce, zeleniny a bylinek, ale také tvorbě sezónních dekorací z přírodních materiálů.
Jako autorka článků na webu Naše krásná zahrada (nkz.cz) i dalších specializovaných portálech inspiruje čtenáře k tomu, jak si s rozumem, citem a úctou k přírodě vytvořit krásný a funkční domov i zahradu.
