Zkušení topiči to poznají na první pohled. Tohle dřevo dobře hřeje a zbytečně nezatěžuje kamna ani komín
Myslíte, že dřevo po dvou letech pod střechou musí být suché? Nemusí.
Tip redakce
Pokud si nejste jistí vlhkostí dřeva, změřte několik polen z různých částí dřevníku, ne pouze jedno z vrchní vrstvy. Výsledek tak bude mnohem vypovídající.
Palivové dřevo potřebuje hlavně vzduch
Největší chybou je uložit čerstvé dřevo do uzavřeného prostoru, kde nemůže proudit vzduch. Ideální je zastřešený dřevník nebo přístřešek, který chrání před deštěm, ale nechává otevřené boky. Polena by měla být naskládaná s menšími mezerami, aby kolem nich mohl proudit vzduch. Palivové dřevo také nepatří přímo na zem. Spodní vrstvu byste měli položit na paletu, rošt nebo hranoly, aby od země nemohla nasávat vlhkost.
Jak poznat, že je dřevo opravdu suché
Na pohled se dá suché dřevo od čerstvého poměrně dobře odhadnout, ale nejspolehlivější je vlhkoměr na dřevo. Pro běžné topení v kamnech a kotlích se za vhodné považuje dřevo s vlhkostí přibližně do 20 %. Suché poleno bývá lehčí, na koncích se často objevují tzv. radiální praskliny a při poklepu dvěma suchými kusy o sebe zní výrazněji a zvonivěji. Čerstvé dřevo je naopak těžké a při úderu působí spíše tupým dojmem.
Čerstvé dřevo do kamen nepatří
Čerstvě pokácené dřevo obsahuje velké množství vody. Část energie, která by jinak sloužila k vytápění, se proto spotřebuje na její odpaření. Výsledkem je horší hoření, nižší využití paliva a větší množství kouře a usazenin. Dřevo proto potřebuje před topením dostatečně dlouho vysychat. Rychlost závisí na druhu dřeva, velikosti polen, způsobu štípání, počasí i podmínkách skladování.
Tvrdé dřevo je na dlouhé topení značka ideál
Pokud hledáme palivové dřevo s vysokou výhřevností a dlouhou dobou hoření, mezi oblíbené druhy patří především buk, dub a habr. Mají vysokou hustotu, dobře žhnou a hodí se tam, kde chceme stabilní a dlouhotrvající teplo. Buk se navíc dobře štípe a patří mezi velmi oblíbená dřeva do krbů a kamen. Dub hoří dlouho, ale jeho vysychání bývá pomalejší.
Měkké dřevo má ale také své místo
Smrk, borovice nebo modřín mají nižší hustotu, takže obvykle shoří rychleji. To ale neznamená, že jsou špatným palivem. Naopak se hodí například pro rychlé zatopení. Měkké dřevo se také zpravidla snadněji zapaluje. Praktickou kombinací proto může být měkké dřevo na rozhoření a tvrdé dřevo pro následné udržování tepla.
Nejdůležitější je správná velikost polen
Ani kvalitní dřevo nebude dobře fungovat, pokud jsou polena příliš velká a uvnitř zůstávají vlhká. Naopak příliš malé kusy rychle shoří. Velikost by měla odpovídat konkrétním kamnům nebo kotli. Štípané dřevo také schne výrazně lépe než celé kulaté kusy, protože má mnohem větší plochu vystavenou vzduchu.
Dřevo chraňte před deštěm, ale nezavírejte ho
Ideální dřevník má střechu s dostatečným přesahem a otevřené nebo vzdušné boční stěny. Zakrývat dřevo neprodyšnou plachtou ze všech stran není dobrý nápad. Vlhkost se pod ní může srážet a místo vysychání vznikne prostředí vhodné pro plísně. Pokud už používáme plachtu, měla by především chránit horní část hranice před deštěm a sněhem, nikoli vytvořit kolem dřeva neprodyšný obal.
Jaké palivové dřevo je nejlepší? Především správně suché
Při výběru proto není rozhodující pouze druh dřeva. Suchý buk bude při topení mnohem užitečnější než čerstvě naštípaný dub. Ideální palivové dřevo je správně vyschlé, naštípané na vhodnou velikost a uložené tak, aby k němu mohl vzduch. Kdo si dřevo připravuje dopředu, měl by proto myslet na skladování už ve chvíli, kdy ho skládá do dřevníku.
Když dřevu dopřejete správný čas, vzduch a místo, odmění se vám příjemným teplem místo zbytečně promarněné energie.
