Slepice přestaly snášet a mají vytrhané peří? Možná za tím stojí čmelíci, které přes den neuvidíte

Proč slepice přestávají snášet, i když vypadají zdravě? Odpověď možná najdete až po setmění.

Co se dočtete ve článku

• Jak poznat první příznaky napadení čmelíky
• Kde se čmelíci u slepic nejčastěji ukrývají
• Jak správně použít křemelinu v kurníku
• Kdy je nutné sáhnout po dalších opatřeních

Tip redakce

Kurník kontrolujte pravidelně i v období, kdy se zdá být vše v pořádku. Včasné odhalení čmelíků výrazně usnadní jejich likvidaci a ochrání zdraví slepic.

Čmelíci u slepic: Kde se berou a proč jsou tak nebezpeční?

Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae) je drobný roztoč, který se živí krví drůbeže. Přes den se ukrývá v prasklinách dřeva, pod bidly, ve spojích kurníku nebo pod hnízdy. Aktivní je hlavně po setmění, kdy vylézá a napadá spící slepice. Chovatelé si většinou dlouho myslí, že je jejich hejno zdravé. Samotných čmelíků si u slepic během dne často vůbec nevšimnete. Obvykle je odhalíte až při silnějším zamoření kurníku. První příznaky bývají nenápadné. Slepice mohou být neklidné, často se otřásají, špatně spí nebo odmítají sedět na oblíbených bidlech.

Typické jsou také:

• pokles snášky,
• bledé hřebínky způsobené chudokrevností,
• hubnutí i přes dostatek krmiva,
• zvýšená nervozita,
• drobné šedé nebo načervenalé tečky v okolí bidel. Silně nasátí čmelíci mají po nakrmení tmavě červenou až černou barvu.

Jak čmelíky v kurníku odhalit dřív, než se přemnoží?

Nejsnazší kontrolu můžete provést po setmění. Posviťte baterkou na spodní část bidel, spoje dřeva a štěrbiny v kurníku. Pokud se po povrchu pohybují drobní roztoči velikosti asi 1 mm, jde velmi pravděpodobně o čmelíka kuřího. Pomoci může také bílý papír přiložený ke spárám. Když jej ráno vytáhnete a objeví se na něm šedé nebo načervenalé tečky, je čas jednat. Zamoření kurníku pak poznáte snadno. Při silném přemnožení mohou čmelíci přelézat i na člověka, přestože se na něm běžně nerozmnožují.

Pravidelná kontrola čmelíků u slepic je nejlepší prevencí

Nejúčinnější obranou je pravidelná kontrola kurníku. Sledujte spoje dřeva, udržujte prostředí suché, pravidelně měňte podestýlku a alespoň jednou za několik týdnů proveďte důkladnou prohlídku bidel a hnízd. Čím dříve čmelíky odhalíte, tím snazší bude jejich likvidace a tím menší dopad budou mít na zdraví slepic i jejich snůšku. Čmelíci se nejsnadněji zabydlí tam, kde se příliš nedbá na čistotu. Pokud kurník uklízíte jednou za čas nebo dokonce vůbec, budete zde mít velmi brzy o několik tisíc nájemníků navíc a vaše slepice z toho opravdu nadšené nebudou.

Pomůže důkladný úklid i křemelina

Nejprve je potřeba celý kurník důkladně vyčistit. Odstraňte podestýlku, zbytky trusu i prach a omyjte bidla i hnízda. Pomůže také vápenné mléko, kterým celý kurník vydezinfikujete. Účinným pomocníkem může být také křemelina. Křemelina (diatomit) je jemný prášek vzniklý ze zkamenělých schránek rozsivek. Její mikroskopické částice narušují ochrannou voskovou vrstvu na povrchu těla roztočů. Ti následně ztrácejí vodu a hynou vyschnutím. Na rozdíl od chemických insekticidů nepůsobí jako jed, ale čistě mechanicky. Aby fungovala, musí zůstat suchá.

Čmelíci u slepic: Jak správně použít křemelinu

Jakmile kurník vyčistíte, po vyschnutí naneste tenkou vrstvu křemeliny do všech spár a prasklin, pod bidla, kolem hnízd, do všech rohů kurníku. Po každém velkém úklidu nebo po navlhnutí je vhodné aplikaci zopakovat. Používejte pouze křemelinu určenou pro chov zvířat nebo potravinářské účely. Při aplikaci je vhodné chránit dýchací cesty, protože jemný prach může dráždit sliznice lidí i zvířat. Samotná křemelina nemusí při silném zamoření stačit. V takovém případě bývá nutné spojit důkladnou hygienu, opakované ošetření a případně použít veterinářem doporučené přípravky.

Včasná kontrola kurníku a pravidelná péče mohou ochránit slepice před čmelíky i zbytečnými ztrátami na snášce.

Zjistěte v galerii, jak vypadají čmelíci u slepic a kde se v kurníku nejčastěji schovávají.

O autorce:
Martina Pilzová vystudovala Střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Praze, ale skutečnou praxi získávala především dlouholetou zkušeností na vlastní zahradě a při péči o hospodářská zvířata. Zahradničení, pěstování rostlin a chov slepic, králíků nebo kachen jsou přirozenou součástí jejího života už od dětství.
Své praktické znalosti propojuje s citem pro estetiku, tradiční řemesla i udržitelný přístup k přírodě. Věnuje se nejen pěstování ovoce, zeleniny a bylinek, ale také tvorbě sezónních dekorací z přírodních materiálů.
Jako autorka článků na webu Naše krásná zahrada (nkz.cz) i dalších specializovaných portálech inspiruje čtenáře k tomu, jak si s rozumem, citem a úctou k přírodě vytvořit krásný a funkční domov i zahradu.