Levandule korunkatá patří k nejkrásnějším, ale i nejchoulostivějším druhům levandule. Pokud ji chcete obdivovat i příští rok, musíte znát zásady správné péče o levanduli v zimě. Jinak na jaře zjistíte, že z keříku zůstala jen suchá památka.

Angelonie úzkolistá (Angelonia angustifolia) je zatím nepříliš známá rostlinka, která vám na první pohled bude připomínat hledík nebo i netýkavku. Pěstuje se pouze jako letnička, ale vykvétá od června až do října a po celou dobu vytváří velké množství květů, nejčastěji ve fialové, růžové nebo bílé barvě. Hodí se pro skupinové výsadby na záhony i do truhlíku a přitahuje včely i motýly jako magnet, přestože květy angelonie neobsahují nektar. Krásou angelonie se můžete potěšit i v naší fotogalerii.

Zimní rostliny dokážou zahradu, terasu i balkon proměnit v atraktivní místo i během mrazivých měsíců. Některé kvetou od prosince až do jara, jiné okouzlí vůní nebo výraznými barvami. Architekt radí, které zimní rostliny vysadit co nejblíže k domu a proč patří mezi nejkrásnější ozdoby zimní zahrady.

Na pohled je bazalka nenápadná. Ale když si k ní přivoníte, pochopíte, proč na ni obyvatelé Středomoří nedají dopustit víc než tisíc let. V poslední době se stala nepostradatelnou i v našich zahradách, a hlavně kuchyních.

Roubování citrusů je nejrychlejší způsob, jak získat vlastní citrony, mandarinky nebo pomeranče i v bytě. Nemusíte být odborník – stačí správná podnož, kvalitní roub a pár jednoduchých kroků. Výsledek vás překvapí dřív, než byste čekali.

Dýňová semena jsou zdrojem zinku a dalších lidskému tělu prospěšných látek. Není proto od věci si je vypěstovat a mít doma v zásobě.

Česnek patří k oblíbené zelenině. Má výraznou chuť i aroma a k ochucení jídel je možné využít také čerstvou nať mladého česneku. Abyste byli při jeho pěstování úspěšní, musíte znát několik základních, ale klíčových pravidel.

Venkovská zahrada u zrekonstruované hájenky ukazuje, jak dokonale lze propojit dům s okolní krajinou a vytvořit místo, kde spolu v harmonii fungují lidé, zvířata, pěstování i tichá zákoutí k odpočinku. Na rozlehlém pozemku vznikla zahrada plná života – s ohněm, vodou, užitkovými záhony i místy, kde se dá jen sedět a dívat do krajiny.

Když jsem sázela brambory, cítila jsem se skoro jako drobná farmářka z jižních Čech. Slunce v zádech, ruce od hlíny a představa, že na podzim vytáhnu z půdy dokonalé, zdravé hlízy. Žádné supermarketové náhražky. Ale poctivá domácí úroda, která voní po zemi a po úsilí. Jenže moje bramborové dobrodružství se brzy změnilo v detektivku.