Letos to udělala většina lidí: stáhli jsme doma topení o dva, tři stupně, abychom ušetřili na energiích... Všimli jste si, že se hned začala víc rosit okna? Využijte větší vlhkost v interiéru jako přednost pro pěstování vybraných druhů pokojových rostlin.
Jasně, úplně nejrychlejší zeleninou jsou naklíčená semínka, tzv. microgreens, která si řada zahradníků pěstuje v době vegetačního klidu. Jsou sice skvělým zdrojem vitamínů, ale tentokrát bude řeč o opravdové zelenině.
Někdo může považovat používání lidských výkalů na zahradě za mírně řečeno výstřední úlet, pravdou ale je, že jde o nejlevnější a nejdostupnější hnojivo, které naši předci bez váhání používali.
Příroda spí a svádí to k tomu, abychom spali i my zahradníci. Jenže staré známé přísloví říká, že komu se nelení, tomu se zelení. A letošní mírný leden k aktivitě na zahradě přímo vybízí.
Téměř všichni, kdo mají na okně pár květináčů s pokojovkami, řeší každou zimu stejný problém - bílý povlak na substrátu. Je potřeba se jím trápit nebo ho můžete pustit z hlavy? Ve hře jsou obě možnosti.
Co Čech, to pěstitel rajčat, paprik a okurek. Tuzemské zahrádky vypadají často svým obsahem jako přes kopírák, přitom existuje tolik druhů zeleniny, která by stála za pokus. Co letos vypěstovat a ochutnat něco méně tradičního? Tyhle 3 druhy zeleniny by se vám mohly líbit. A chutnat.
Leden s únorem sice patří mezi klasické zimní měsíce, ale i během nich, když zem zrovna není zmrzlá na kost, můžete vesele vysévat a sázet, navíc začíná čas předpěstování. Co vše je začátkem roku možné?
Štědrovečerní večeře je ten okamžik, ke kterému se upíná pozornost nás všech. Pro dospělé je to zakončení předvánočního stresu, pro děti vrchol těšení se na Ježíška. A důležitosti sváteční večeře by měla odpovídat i výzdoba stolu.
Máloco dokáže vyvolat tolik vzpomínek jako vůně. A Vánoce voní u každého z nás jinak. Někdo je má spojený s vůní vanilkového cukru, u jiného převažuje vůně hořících prskavek, všem ale naskočí vzpomínky na Štědrý den, jakmile ucítí purpuru.
Fronty v obchodech narůstají do nepředstavitelných rozměrů a vy už stejně nevíte, co kupovat pod stromeček? Řešení je nasnadě: zapojte fantazii a vlastní ruce. Ručně vyrobené dárky nemusí být nic složitého, radost přitom udělají větší než kupovaná věc. Chcete pár tipů?
Taky u vás na zahradě nasněžilo? Než se začnete chytat za hlavu ze vší té práce, co vás teď čeká, poskočte si radostí. Zasněžená zima je totiž pro zahradu požehnání, na rozdíl od holomrazů. Na co je teď ta správná chvíle a s čím vám může sníh pomoci?
Orchideje sice pochází z tropických oblastí, ale to nebrání tomu, abychom je u nás pěstovali jako pokojovky a kochali se jejich barevnými voňavými květy. Spousta lidí dělá při péči o ně zásadní chyby, a pak rostliny neprospívají, žloutnou jim listy a málo kvetou.
Nachlazení, viróza nebo zánět dýchacích cest jsou onemocnění, která k podzimu a zimě patří. Než vyběhnete k lékaři pro zázračné pilulky, zkuste se rozhlédnout doma a na zahradě, jestli nenajdete úlevu na záhonech nebo na parapetu.
Kdybychom měli ukázat na jednu jedinou věc, která je symbolem Vánoc, bude to stromeček. Je jedno, jestli si zdobíte umělý, živý, v květináči nebo si doma naaranžujete jen pár větví, dárky je prostě potřeba pod něco položit.
První adventní neděle je tu a vy jste s hrůzou zjistili, že nemáte koupený věnec ani vyzdobený stůl? Nepanikařte, existuje způsob, jak svůj domov přeladit na vánoční vlnu během chvilky a nemusí vás to stát skoro ani korunu.
Tak jako je káva za určitých okolností prospěšná lidskému tělu, prospívají i její zbytky rostlinám. Jen musíte vědět, jak s kávovým lógrem nakládat, aby rostlinám udělal dobře.
S prvním mrazem řada bylinek pomrzne, jednoleté odejdou úplně, část víceletých se zatáhne do země a čeká na jaro a ke sběru venku tak zůstanou jen otužilci. Jak si zajistit přísun čerstvých bylinek i v zimě? Zaměřte se na jejich pěstování doma, možností máte hned několik.
Kdo má slepice, dává drcené vaječné skořápky jim jako doplněk stravy. Většina lidí je ale vyhazuje do koše a ochuzuje se tak o hotový poklad pro půdu i rostliny. Jak můžete skořápky z vajec využít na zahradě?
Možná jste se setkali s názorem, že listí z ořešáku nepatří do kompostu, stejně jako skořápky z ořechů. S tímto tvrzením naprosto souhlasíme, ale důvodem je především to, že zvlášť pro skořápky existuje mnohem lepší využití.
Zamilovali jste si pěstování jahod v truhlíku na balkoně? Abyste o opečovávané rostlinky přes zimu nepřišli, věnujte jim teď o něco víc pozornosti. Květináč nebo truhlík je totiž před mrazem neochrání.
Jahody jdou relativně snadno pěstovat, a tak není divu, že zdobí skoro každou českou zahradu. Za množství sladkých plodů, kterými nás zásobují v létě, si zaslouží aspoň pár hodin naší pozornosti před zimou.
Oblíbené gladioly hýří barvami, jsou snadné na pěstování, ale v našich zeměpisných šířkách jen výjimečně přezimují v záhoně. Jestli se chcete z jejich nádherných květů radovat i za rok, ještě teď je vyndejte ze země.
Maliníky jsou většinou velmi nenáročné rostliny, které plodí i několikrát za sezónu jak o život. Aby to tak bylo i příští rok, věnujte jim právě teď trochu péče. Není to složité a stojí to za to.
Trochu zapomenuté jiřiny zažívají svůj comeback. I když vyžadují trochu víc péče, odmění se za ni množstvím květů a zkrášlí městskou zahrádku i venkovský dvorek. Jestli jste jim také propadli, je nejvyšší čas se o ně před zimou postarat.
Česnek je zeleninou, která nechybí snad v žádném jídle. Jeho ceny v obchodech nejsou nejnižší, navíc pochází často z Číny a bývá chuťově nevýrazný. Na zahradě si ho přitom vypěstujete velmi snadno a dokonce v něm můžete být soběstační.
Jablek je letos tolik, že se tomu až nechce věřit. Čeští sadaři proto ve velkém nabízejí levné samosběry a menší zahradníci horlivě vymýšlejí, jak s tím požehnáním naloží. Patříte mezi ně? Tak čtěte dál.
Kdo by nemiloval červené sladké jahody, které jsou pro většinu z nás synonymem léta… Jestli je chcete sklízet příští rok ze své zahrady, je nejvyšší čas vysadit sazenice do země. Pusťte se do toho s námi krok za krokem.
Levandule sice pochází ze Středomoří, těžko bychom ale u nás hledali zahrádku, na které by nebyla. Vysazená v záhoně vydrží i 20 let, překvapivě jí neuškodí ani mrazy, pokud ji dobře zazimujete, ale naprosto zásadní je pro ni správný střih.
Bolest hlavy je často urputná, velmi nepříjemná a omezující. Než sáhnete po lécích tlumících bolest z lékárny, vyzkoušejte pomoc přírodní cestou. Migrénovník je nenáročná trvalka a jak už název napovídá, od bolestí hlavy dokáže ulevit.
Belamcanda chinensis, po česku angínovník, je původem z východní Asie, kde si libuje v tropickém prostředí. Bylinu, kterou miluje tradiční čínská medicína, jsme si zamilovali i u nás. Jako venkovní okrasu i babskou pomoc při bolesti v krku.
Ideální čas na sklizeň dýní nastává v srpnu a končí v říjnu, těsně před nástupem mrazů. Pokud se je chystáte skladovat, dejte si pozor na to, abyste sklízeli opravdu plně vyzrálé plody. Jinak vám ve sklepě vydrží jen chvilku.
Mulčovací folie, geotextilie nebo netkaná textilie jsou různé názvy pro jednu zahradnickou pomůcku: plachtu, co se položí na zem, aby zabránila růstu plevele. Oblíbená je u profesionálních zahradníků i hobby zahrádkářů. Ale není všechno zlato, co se třpytí…
Určitě už jste někdy slyšeli o tom, že se nevyplácí pěstovat na jednom místě stále stejnou plodinu. Naplánujte si příští sezónu už teď, dočkáte se bohatší a kvalitnější úrody.
Šípky jsou snad nejznámější přírodní zásobárnou vitaminu C. Když je nasbíráte a nasušíte teď, budou vám celou zimu pomáhat předcházet virózám. Stačí spojit pomalou procházku s jejich sběrem a máte vystaráno.
Většina zahradníků dělá na podzim jednu zásadní chybu: sklidí ze záhonů úrodu a nechá je ležet ladem. Přitom je můžete už teď připravit na jaro a získat tak časový náskok i připravit podmínky pro lepší úrodu.
Všichni máme někdy sklony k impulzivním nákupům a zahrada není výjimkou. Kdo jim podlehne, často pak řeší problém, kde všechny zahradní pomocníky uskladnit. Přitom k obhospodaření záhonů stačí jen minimalistická výbava.
Až ze skleníku sklidíte poslední zeleninu, můžete se v klidu vrhnout na jeho zazimování. Teď na podzim je to praktičtější, protože na zahradě už není tolik práce a zjara nebudete vědět, kam dřív skočit.
Pěstovat bylinky je radost. Většinou se jim skvěle daří i bez našeho většího přičinění, ale spousta zahradníků tápe, kdy je sklízet a hlavně, jak je skladovat, aby byly i v zimě voňavé.
Mulčovací fólie, nebo také geotextilie, černá fólie, netkaná textilie… je velmi oblíbeným prvkem v zahradách. Rádi s ní pracují profi zahradníci i drobní zahrádkáři, protože zabraňuje růstu plevele a ušetří hodně práce. Jenže není všechno zlato, co se třpytí.
Dřív nebo později vyčerpá každá hrnková rostlina živiny nebo se rozroste tak, že už se do stávajícího květináče nevejde. Jak poznáte, kdy je čas na přesazení a jak to udělat, aby to zeleni prospělo a neublížilo?
Házíte odkrojené zbytky zeleniny a ovoce na kompost nebo v horším případě do bioodpadu? Děláte velkou chybu. Díky nim můžete ušetřit v kuchyni i na zahradě spoustu peněz. Vyzkoušejte několik chytrých fíglů a budete sami překvapeni.
Na záhonech to teď ještě hýří všemi barvami, zelenina vesele dozrává, ale nenechte se ošálit. Ranní mrazíky se nezadržitelně blíží, a tak je čas začít plánovat, kdy sklidit kterou zeleninu, aby to nebylo brzy ani pozdě.
Pipláte si je od semínka nebo sazenic, pravidelně je vyštipujete, zaléváte, chráníte před plísní bramborovou, ale nakonec část úrody rajčat popraská. Čím to je? Většinou za to může voda. Tedy náhlá přemíra zálivky v době, kdy už má rostlina nasazené plody. Zalévat totiž tuhle plodinu správně je tak trochu věda.
Červená řepa možná není tak sexy zeleninou jako šťavnatá rajčata, ale když jí dáte na zahradě šanci, ukáže vám, že je jedním z nejvděčnějších a nejzdravějších zeleninových druhů.
V letních vedrech nad 30 °C a dlouhých týdnech bez deště trpí nejen lidé, ale i vegetace. Záhony a květináče nejspíš bez problémů ohlídáte, s trávníkem už to bývá horší. A tak nejsou výjimkou zahrady, které zdobí anglický trávník s nevzhlednými vypálenými skvrnami od sluníčka a jejich majitelé se chytají za hlavu.