Někdo tvrdí, že je lepší pěstovat papriky po dvou sazeničkách v jednom důlku, jiný zastává názor, že po jedné je to ideální. Každý samozřejmě vehementně hájí svoji pravdu a hledá výhody toho či onoho způsobu. Který způsob je opravdu lepší?

Víkend otevřených zahrad je dvoudenní kratochvíle, která má v České republice dalo by se říci letitou historii. Letos proběhne v termínu 10. a 11. června už 13. ročník a počet zahrad, které můžete zajít okukovat, každý rok roste. A tentokrát je výběr tak pestrý, že si na své přijde každý.

Říká se, že zahrada je nejnáročnější od března do května, kdy se vše vysévá, předpěstovává a přesazuje ven. Až by z toho člověk mohl získat dojem, že později už nemá nic smysl. V tom případě vám radíme číst dál, protože možností je víc než dost.

Svými květy rozzářily začátek jara a teď pomalu předávají žezlo dalším. Tulipány, před nimi narcisy, hyacinty, případně i sněženky… Cibulovin v zahradě míváme spoustu, ale většina lidí neví, jak se o ně dobře postarat, aby krásně kvetly i v příštích letech.

Hlavním tématem červnového čísla je odpočinek na zahradě. Když si ho dopřejete, můžete si přečíst třeba o květenstvích, která připomínají svíce, o růžích, které udělají radost včelám, nebo o hvozdících, které se tak trochu neprávem vytratily ze zahrad. Taky radíme, jak neplýtvat dešťovou vodou, jak správně mulčovat a jak pěstovat květák a brokolici… a abyste si zahradu jaksepatří užili, máme pro vás námět na jahodovou párty. Léto budiž pochváleno!

Stačí vykouknout z okna a není pochyb o tom, že jaro už je v plném proudu. Jestli se rádi kocháte rozkvetlými květinami, keři a nebo sbíráte inspiraci pro svou zahradu, máme pro vás pár tipů, kam teď na jaře určitě vyrazit.

Nic nezútulní domov tak jako pár pokojových rostlin rozmístěných po bytě. Kromě potěchy pro oči nabízejí spoustu benefitů: některé z nich dokážou ze vzduchu odstraňovat škodliviny, jiné jsou léčivé a všechny do jedné pomáhají udržovat správnou vlhkost. Aby se jim u vás líbilo, je potřeba je pravidelně zalévat, občas pohnojit a sem tam přesadit.

Nakukování do cizích zahrad je hobby staré jak lidstvo samo. Odjakživa nás zajímá, jak žijí sousedé, jaké zvyky má která rodina a když vidíme zahradu, představujeme si, kdo jsou její majitelé… Asociací spojených s tím kouskem zeleně, co máme u domu nebo bytu v podobě (před)zahrádek, balkonu nebo teras, je spousta.

Uspořádané záhony sice lahodí oku, ale je to s nimi někdy pěkná lopota. Co kdybychom vám řekli, že ne za vším musí být dřina až do úmoru. Co když jde pěstovat třeba takové brambory vlastně úplně bez práce, jako to dělali naši předci? Jestli máte ve sklepě naklíčené brambory a doteď jste jim nezvládli připravit záhon, máme velmi rychlé řešení.

Celé dětství jsme poslouchali, že jsou mravenci užiteční, ale kdo má zahradu, považuje je za zkázu. Jak to doopravdy je? Kdy mravenci škodí a kdy přírodě prospívají? A je opravdu nutné je ze svého pozemku vyhnat?

Pěstovat si vlastní zeleninu je radost, ale také spousta starostí. Nechme stranou rozmary počasí a pojďme se pobavit o škůdcích. Mírné zimy posledních let jim nahrávají, a tak se nezřídka stane, že už od pozdního jara nejeden pěstitel bojuje s jejich nájezdy.

V České republice trpí nějakou formou alergie zhruba třetina obyvatel. Těžko říci přesný údaj, protože ne každý se léčí. Ta pylová patří mezi sezónní a postižení se už teď zásobují tlumícími léky a kapesníky. Její nástup je totiž za dveřmi.

Psal se rok 2005, když editor magazínu Nude & Natural a permakulturista Mark Storey přišli s prvním ročníkem World Naked Gardening Day (WNGT). Přeložit ho můžeme jako Světový den nahých zahradníků. Z původní možná trochu recese se stal vyhlášený svátek, který se “slaví” po celém světě.

Čím víc je ve vzduchu pylu, tím víc alergici trpí. Spousta z nich skončí zavřená doma s antihistaminiky v ruce a zoufale čeká, až “jejich” alergen zmizí. Přitom existuje řada kvetoucích rostlin, které můžeme označit jako hypoalergenní a pořídit si je můžou s klidným svědomím (a sliznicemi) i alergici.

Člověk nemusí být ani extra nešikovný, aby se mu při manipulaci se sazenicemi stala drobná nehoda. Třeba v podobě zlomeného rajčete. Než plod své dosavadní pěstitelské práce hodíte na kompost, zkuste ho zachránit. Je velká šance, že vaše snaha bude korunovaná úspěchem.

V novém speciálu pro vás máme přehlídku dřevin, které krášlí zahradu po celý rok. Kromě výběru druhů a odrůd, které vypadají krásně na jaře, v létě, na podzim a v zimě, vám představíme nejoblíbenější rody: ať už ty známé, jako kaliny, hortenzie a pivoňky, nebo dosud (téměř) neobjevené, jako pukoly.

Tradice prvního májového polibku je u řady lidí oblíbenější než importovaný Valentýn. Projít se na čerstvém vzduchu, věnovat se jeden druhému a procházku zakončit vřelým polibkem. Když tedy máte někde po ruce třešeň.

Všude se mluví o tom, jak je důležité doma poskytnout sazenicím dostatek výživy, světla a vody. Jenže někdy jim i přes veškerou péči na první pohled něco chybí. Pojďte se s námi podívat na zoubek nejčastějších příčin.

Jaro už venku začalo čarovat a zahradníci se těší, až pořádně zaboří ruce do hlíny. Je to i váš případ? Naše redakce pro vás připravila jarní tipy, které ocení kytičkomilové i ti, co podlehli kouzlu jedlé zahrady. Mysleli jsme na práci, ale i relax pod širým nebem.

V babiččině zahrádce nikdy nechyběla polévková zelenina: mrkev, petržel a celer. Na pohled to vypadalo, že vypěstovat si pěkné zdravé kořeny je ta nejjednodušší věc na světě. Jenže mrkev (a petržel) už pěkně potrápila nejednoho zahradníka. Chcete znát finty profíků?

Levandule se obvykle stříhá na podzim a na jaře. Zatímco podzimní střih je spíš tvarovací, cílem jarního je rostlinu omladit a podpořit bohatý růst a kvetení. Čas na jarní sestřih bývá koncem března, letos nám správné načasování příroda posunula až na téměř konec dubna.

Letos si dalo jaro opravdu načas a na nějaké vysedávání to venku doteď nebylo. Ale víkendová předpověď je tak optimistická, že doporučujeme vyndat z garáží a sklepů zahradní stoly, židle a houpačky a zprovoznit je na sezonu.

Nejlepší období pro výsev keřů a stromů je podzim, to je notoricky známá věc. Jenže co když jste si vzpomněli, že chcete zahradu obohatit o další kousek nebo se vám podařilo koupit výhodně sazenice? Do podzimu čekat nemusíte, zasaďte je klidně už teď. Jen se držte následujících rad.

Vyvýšené záhony sice nejsou žádnou novinkou, ale v posledních letech jejich popularita prudce stoupá. Je to docela pochopitelné: nemusíte se k nim tolik ohýbat, zároveň alespoň trochu brání škůdcům, aby si smlsli na plodech vaší práce a navíc dobře vypadají.

Patří to už k takovému zahradnickému koloritu: jakmile se zjara trochu oteplí, rozdělí se zahrádkáři na dva tábory. Jeden hrdinně hlásí, že už si jeho sazenice hoví na venkovních záhonech, druhý se s hrůzou chytá za hlavu a prohlašuje, že dřív než po “zmrzlých” to nemá cenu. Jak to tedy je?

Radovat se v sezóně z obrovské úrody rajčat není taková utopie, jak by se mohlo zdát. Dokonce není složité si tuto oblíbenou zeleninu vypěstovat. Stačí si pamatovat pár milníků, díky nimž budete mít zdravé rostliny, které vás za úsilí bohatě odmění. A jedním z těch důležitých je i pikýrování.

Popáté se zahradním architektem Ferdinandem Lefflerem: nahlédneme do několika zahrad, probereme pěstování ovoce a zeleniny, úpravu teras a prvky, které na zahradě udělají radost dětem. A přidáme tipy k péči o trvalky a také zamyšlení nad udržitelností a šetrností vůči přírodě.

Mulčovací fólie, někdy také označovaná jako geotextilie, se dostává na přetřes už nějakou dobu. Nejčastěji na jaře, kdy zakládáme nové záhony a opečováváme starší zazimované. Než vyběhnete do obchodu, abyste si pořídili další plachtu z polypropylenu, zbystřete. Lehce ji totiž nahradíte přírodně a zadarmo.

Taková nenápadná zelenina to je, a přitom dokáže tolik potrápit. Určitě máte ve svém okolí i vy někoho, kdo si na mrkvi vylámal zuby a zařekl se, že si ji bude radši kupovat v obchodě. Přitom vypěstovat si luxusní mrkev není až tak těžké.

Listové saláty, ale také špenát nebo rukola, patří mezi ty druhy zeleniny, co dokážete pěstovat s menšími přestávkami celý rok. Na venkovních záhonech i (ne)kryté terase. Ať jste začátečník nebo zkušený zahrádkář.

Jahody jsou tolik oblíbené možná proto, že jde o první ovoce, které v sezoně na zahradě (a balkonech) sklízíme. Kdo se nechce zbytečně obrat o část úrody, měl by brzy zjara jahodníkům věnovat alespoň pár hodin péče.

První zcela jarní měsíc je tu a s ním také nové vydání Naší krásné zahrady. Je samozřejmě rozkvetlé, plné tipů na známé i zapomenuté květiny, bylinky i pěstování zeleniny. Poradí, jak se připravit na blížící se Velikonoce, i kde načerpat další inspiraci.

Tradice a zkušení zahrádkáři velí: rajčatová semínka vysejte do země na Josefa. Začátek druhé půlky března je totiž tak akorát na to, aby vám doma vyrostly silné sazenice, které zvládnete v teple opečovávat až do druhé poloviny května, kdy mohou na venkovní záhon.

Kdybychom vám položili otázku, jakou zeleninu považujete u Čechů za nejoblíbenější, nejspíš byste se trefili na první pokus do černého. Ano, jsou to rajčata a každý z nás jich za rok sní přes 12 kg.

Zahradnictví i květinářství jimi teď doslova překypují a doma nadělají pár týdnů spoustu parády. Řeč je o hyacintech, narciskách a dalších jarních cibulovinách v květináčích, interiérových truhlících nebo jiných nádobách. Co s nimi, až odkvetou? Rozhodně je nestříhejte!

Milovaná i zatracovaná. Někdo tvrdí, že je to takový plevel, že se ho snad ani nedá zbavit, jiní se o její pěstování pokoušejí roky a nedaří se jim. O rebarboře se rozhodně nedá říct, že by nám byla jedno. A takové rostliny máme rádi.

Borůvky potřebují kyselou a dostatečně vlhkou půdu. Proto se jim tak skvěle daří v lesích, a proto má také spousta zahradníků potíž s jejich pěstováním. Dají trochu víc práce než jiné drobné ovoce, určitě se je ale vyplatí na zahradě pěstovat. Nebo to minimálně zkusit.

Speciál Balkony a terasy shrnuje to nejdůležitější, co potřebujete k tomu, aby vám to na balkoně, na terase nebo za okny kvetlo od časného jara až dokonce sezony.

Jestli jste zkusili alespoň jednu sezónu zabořit ruce do země, nejspíš jste došli ke stejnému závěru jako my: na zahradě neexistuje univerzální řešení téměř na nic. Jsou sice obecná doporučení, většinou je ale potřeba celkem velké zapojení selského rozumu. A to platí i v případě výsadby stromů a keřů.

Ředkvičky patří mezi nejranější druhy zeleniny a když budete mít chuť a půjdete na jejich výsev chytře, můžete je sklízet téměř celý rok. A chtít byste měli, protože tyhle malé bulvičky jsou doslova zdravotním zázrakem.

Ceny zeleniny letí strmě nahoru, a tak není od věci přemýšlet i o pěstování té, kterou jste doteď možná přehlíželi. Třeba jsou to u vás právě brambory, které řada lidí nepěstuje proto, že na záhonech zaberou spoustu místa a v obchodě stály doteď s nadsázkou pár korun.

Mrkev je taková záhadná zelenina. Na pohled vypadá nenáročně, spousta zahrádkářů už si na ní ale vylámala zuby a její pěstování radši vzdala. Přitom pěstování mrkve není nijak složité, když víte, jak na ni.

Každý začátečník hltá rady zkušenějších. Jenže ne vždy se to musí vyplatit, zvlášť při naslouchání zahradnických rad. Než začnete slepě dělat to, co vaše teta na své zahradě na druhém konci republiky, vezměte v úvahu také pár zásadních drobností.

Průmyslově vyráběné postřiky na škůdce spatřily světlo světa až v průběhu 20. století. Naši prapředci se proto museli spoléhat na svůj důvtip, přirozené přírodní mechanismy a pozorovací smysl. Jestli se vám příčí používat na své zahradě chemické odpuzovače škůdců, pročtěte si tipy našich babiček a vyzkoušejte je v praxi.

Hnědé zlato, jak se kompostu také někdy říká, je poklad pro každého zahrádkáře. Malá ohrádka nebo nádoba dokáže během roku přeměnit kuchyňský a zahradní odpad na výživnou půdu pro rostliny. Zadarmo a bez větších nároků na vaši pozornost.

Cizí kočky na zeleninovém záhoně dokážou zvednout žluč nejednomu zahrádkáři. Ať jsou tito domácí mazlíčci jakkoliv roztomilí, když použijí jako záchod kyprou půdu s mladými saláty nebo ředkvičkami, rychle vám zkazí chuť. No jo, ale co s nimi?

Milujete rozkvetlé záhony, ale ne vždy se vše podaří podle vašich představ? Třeba vám pomůžou tipy našich předků. Měli spoustu domácích vychytávek, které fungovaly a pro nás mohou být zajímavou inspirací.

V dobách, kdy se naše babičky vdávaly a pořizovaly si první děti, byla vlastní zahrada hlavním zdrojem obživy. A proto bylo naprosto zásadní, jestli se něco urodí i kolik toho bude. Když se dnes zeptáte svých (pra)prarodičů, co a jak v mládí pěstovali, budete nejspíš překvapeni řadou neotřelých fint.

Koupili jste si novou pokojovku a teď váháte, co s ní? Nejjednodušší je postavit ji na parapet, trochu zalít a nechat být. Jenže to byste udělali stejnou chybu jako většina pěstitelů a za čas byste také mohli být překvapeni, že vaše okna zejí prázdnotou.

V létě si nasbíráme, co potřebujeme na zahradě nebo balkoně, v zimě si zajdeme zeleninu nakoupit do supermarketu. Jenže naše babičky supermarkety neměly a celý rok musely vyjít z toho, co si vypěstovaly nebo dokázaly směnit se sousedy.

Těžko byste hledali místnost, která bude pro pokojovky větší výzvou než je kuchyň. Neustále se měnící teplota, vlhkost i proudění vzduchu zvládnou jen ti nejodolnější jedinci. Ale nebojte, existuje pár rostlin, které tuhle misi s přehledem zvládnou.

Zahradničení jako hobby už dávno není doménou našich babiček. V posledních letech stále přibývá mladých, kteří si uvědomují, že pěstovat si vlastní zeleninu nebo květiny je praktická radost. A spousta z nich se dělí o své zkušenosti na internetu.

Zeleň na oknech nám přináší klid, čistí vzduch a je pohlazením pro oči. Jestli ale vaši domácnost obývají kromě dospělých také malé děti nebo rodinní mazlíčci, vybírejte pokojovky obezřetně. Spousta z nich obsahuje jedovaté látky, a tak není radno je ochutnávat.

Je až legrační, kolik lidí o sobě říká, že nezvládnou péči o pokojové rostliny, protože je neumí pravidelně zalévat. Přitom stačí sáhnout po těch, co si nelibují ve vlhku a zálivku ocení opravdu občas. Vybrali jsme 3 nejodolnější pokojovky, které přežijí i vaši několikatýdenní dovolenou.

Letos to udělala většina lidí: stáhli jsme doma topení o dva, tři stupně, abychom ušetřili na energiích... Všimli jste si, že se hned začala víc rosit okna? Využijte větší vlhkost v interiéru jako přednost pro pěstování vybraných druhů pokojových rostlin.

Jasně, úplně nejrychlejší zeleninou jsou naklíčená semínka, tzv. microgreens, která si řada zahradníků pěstuje v době vegetačního klidu. Jsou sice skvělým zdrojem vitamínů, ale tentokrát bude řeč o opravdové zelenině.

Někdo může považovat používání lidských výkalů na zahradě za mírně řečeno výstřední úlet, pravdou ale je, že jde o nejlevnější a nejdostupnější hnojivo, které naši předci bez váhání používali.

Příroda spí a svádí to k tomu, abychom spali i my zahradníci. Jenže staré známé přísloví říká, že komu se nelení, tomu se zelení. A letošní mírný leden k aktivitě na zahradě přímo vybízí.

Téměř všichni, kdo mají na okně pár květináčů s pokojovkami, řeší každou zimu stejný problém - bílý povlak na substrátu. Je potřeba se jím trápit nebo ho můžete pustit z hlavy? Ve hře jsou obě možnosti.

Co Čech, to pěstitel rajčat, paprik a okurek. Tuzemské zahrádky vypadají často svým obsahem jako přes kopírák, přitom existuje tolik druhů zeleniny, která by stála za pokus. Co letos vypěstovat a ochutnat něco méně tradičního? Tyhle 3 druhy zeleniny by se vám mohly líbit. A chutnat.

Leden s únorem sice patří mezi klasické zimní měsíce, ale i během nich, když zem zrovna není zmrzlá na kost, můžete vesele vysévat a sázet, navíc začíná čas předpěstování. Co vše je začátkem roku možné?

Štědrovečerní večeře je ten okamžik, ke kterému se upíná pozornost nás všech. Pro dospělé je to zakončení předvánočního stresu, pro děti vrchol těšení se na Ježíška. A důležitosti sváteční večeře by měla odpovídat i výzdoba stolu.

Máloco dokáže vyvolat tolik vzpomínek jako vůně. A Vánoce voní u každého z nás jinak. Někdo je má spojený s vůní vanilkového cukru, u jiného převažuje vůně hořících prskavek, všem ale naskočí vzpomínky na Štědrý den, jakmile ucítí purpuru.

Fronty v obchodech narůstají do nepředstavitelných rozměrů a vy už stejně nevíte, co kupovat pod stromeček? Řešení je nasnadě: zapojte fantazii a vlastní ruce. Ručně vyrobené dárky nemusí být nic složitého, radost přitom udělají větší než kupovaná věc. Chcete pár tipů?

Taky u vás na zahradě nasněžilo? Než se začnete chytat za hlavu ze vší té práce, co vás teď čeká, poskočte si radostí. Zasněžená zima je totiž pro zahradu požehnání, na rozdíl od holomrazů. Na co je teď ta správná chvíle a s čím vám může sníh pomoci?

Orchideje sice pochází z tropických oblastí, ale to nebrání tomu, abychom je u nás pěstovali jako pokojovky a kochali se jejich barevnými voňavými květy. Spousta lidí dělá při péči o ně zásadní chyby, a pak rostliny neprospívají, žloutnou jim listy a málo kvetou.

Nachlazení, viróza nebo zánět dýchacích cest jsou onemocnění, která k podzimu a zimě patří. Než vyběhnete k lékaři pro zázračné pilulky, zkuste se rozhlédnout doma a na zahradě, jestli nenajdete úlevu na záhonech nebo na parapetu.

Kdybychom měli ukázat na jednu jedinou věc, která je symbolem Vánoc, bude to stromeček. Je jedno, jestli si zdobíte umělý, živý, v květináči nebo si doma naaranžujete jen pár větví, dárky je prostě potřeba pod něco položit.

První adventní neděle je tu a vy jste s hrůzou zjistili, že nemáte koupený věnec ani vyzdobený stůl? Nepanikařte, existuje způsob, jak svůj domov přeladit na vánoční vlnu během chvilky a nemusí vás to stát skoro ani korunu.

Tak jako je káva za určitých okolností prospěšná lidskému tělu, prospívají i její zbytky rostlinám. Jen musíte vědět, jak s kávovým lógrem nakládat, aby rostlinám udělal dobře.

S prvním mrazem řada bylinek pomrzne, jednoleté odejdou úplně, část víceletých se zatáhne do země a čeká na jaro a ke sběru venku tak zůstanou jen otužilci. Jak si zajistit přísun čerstvých bylinek i v zimě? Zaměřte se na jejich pěstování doma, možností máte hned několik.

Kdo má slepice, dává drcené vaječné skořápky jim jako doplněk stravy. Většina lidí je ale vyhazuje do koše a ochuzuje se tak o hotový poklad pro půdu i rostliny. Jak můžete skořápky z vajec využít na zahradě?

Možná jste se setkali s názorem, že listí z ořešáku nepatří do kompostu, stejně jako skořápky z ořechů. S tímto tvrzením naprosto souhlasíme, ale důvodem je především to, že zvlášť pro skořápky existuje mnohem lepší využití.

Zamilovali jste si pěstování jahod v truhlíku na balkoně? Abyste o opečovávané rostlinky přes zimu nepřišli, věnujte jim teď o něco víc pozornosti. Květináč nebo truhlík je totiž před mrazem neochrání.

Jahody jdou relativně snadno pěstovat, a tak není divu, že zdobí skoro každou českou zahradu. Za množství sladkých plodů, kterými nás zásobují v létě, si zaslouží aspoň pár hodin naší pozornosti před zimou.

Oblíbené gladioly hýří barvami, jsou snadné na pěstování, ale v našich zeměpisných šířkách jen výjimečně přezimují v záhoně. Jestli se chcete z jejich nádherných květů radovat i za rok, ještě teď je vyndejte ze země.

Maliníky jsou většinou velmi nenáročné rostliny, které plodí i několikrát za sezónu jak o život. Aby to tak bylo i příští rok, věnujte jim právě teď trochu péče. Není to složité a stojí to za to.

Trochu zapomenuté jiřiny zažívají svůj comeback. I když vyžadují trochu víc péče, odmění se za ni množstvím květů a zkrášlí městskou zahrádku i venkovský dvorek. Jestli jste jim také propadli, je nejvyšší čas se o ně před zimou postarat.

Česnek je zeleninou, která nechybí snad v žádném jídle. Jeho ceny v obchodech nejsou nejnižší, navíc pochází často z Číny a bývá chuťově nevýrazný. Na zahradě si ho přitom vypěstujete velmi snadno a dokonce v něm můžete být soběstační.

Jablek je letos tolik, že se tomu až nechce věřit. Čeští sadaři proto ve velkém nabízejí levné samosběry a menší zahradníci horlivě vymýšlejí, jak s tím požehnáním naloží. Patříte mezi ně? Tak čtěte dál.

Kdo by nemiloval červené sladké jahody, které jsou pro většinu z nás synonymem léta… Jestli je chcete sklízet příští rok ze své zahrady, je nejvyšší čas vysadit sazenice do země. Pusťte se do toho s námi krok za krokem.

Levandule sice pochází ze Středomoří, těžko bychom ale u nás hledali zahrádku, na které by nebyla. Vysazená v záhoně vydrží i 20 let, překvapivě jí neuškodí ani mrazy, pokud ji dobře zazimujete, ale naprosto zásadní je pro ni správný střih.

Bolest hlavy je často urputná, velmi nepříjemná a omezující. Než sáhnete po lécích tlumících bolest z lékárny, vyzkoušejte pomoc přírodní cestou. Migrénovník je nenáročná trvalka a jak už název napovídá, od bolestí hlavy dokáže ulevit.

Belamcanda chinensis, po česku angínovník, je původem z východní Asie, kde si libuje v tropickém prostředí. Bylinu, kterou miluje tradiční čínská medicína, jsme si zamilovali i u nás. Jako venkovní okrasu i babskou pomoc při bolesti v krku.

Ideální čas na sklizeň dýní nastává v srpnu a končí v říjnu, těsně před nástupem mrazů. Pokud se je chystáte skladovat, dejte si pozor na to, abyste sklízeli opravdu plně vyzrálé plody. Jinak vám ve sklepě vydrží jen chvilku.

Mulčovací folie, geotextilie nebo netkaná textilie jsou různé názvy pro jednu zahradnickou pomůcku: plachtu, co se položí na zem, aby zabránila růstu plevele. Oblíbená je u profesionálních zahradníků i hobby zahrádkářů. Ale není všechno zlato, co se třpytí…

Určitě už jste někdy slyšeli o tom, že se nevyplácí pěstovat na jednom místě stále stejnou plodinu. Naplánujte si příští sezónu už teď, dočkáte se bohatší a kvalitnější úrody.

Šípky jsou snad nejznámější přírodní zásobárnou vitaminu C. Když je nasbíráte a nasušíte teď, budou vám celou zimu pomáhat předcházet virózám. Stačí spojit pomalou procházku s jejich sběrem a máte vystaráno.

Většina zahradníků dělá na podzim jednu zásadní chybu: sklidí ze záhonů úrodu a nechá je ležet ladem. Přitom je můžete už teď připravit na jaro a získat tak časový náskok i připravit podmínky pro lepší úrodu.

Všichni máme někdy sklony k impulzivním nákupům a zahrada není výjimkou. Kdo jim podlehne, často pak řeší problém, kde všechny zahradní pomocníky uskladnit. Přitom k obhospodaření záhonů stačí jen minimalistická výbava.

Až ze skleníku sklidíte poslední zeleninu, můžete se v klidu vrhnout na jeho zazimování. Teď na podzim je to praktičtější, protože na zahradě už není tolik práce a zjara nebudete vědět, kam dřív skočit.

Pěstovat bylinky je radost. Většinou se jim skvěle daří i bez našeho většího přičinění, ale spousta zahradníků tápe, kdy je sklízet a hlavně, jak je skladovat, aby byly i v zimě voňavé.

Mulčovací fólie, nebo také geotextilie, černá fólie, netkaná textilie… je velmi oblíbeným prvkem v zahradách. Rádi s ní pracují profi zahradníci i drobní zahrádkáři, protože zabraňuje růstu plevele a ušetří hodně práce. Jenže není všechno zlato, co se třpytí.

Dřív nebo později vyčerpá každá hrnková rostlina živiny nebo se rozroste tak, že už se do stávajícího květináče nevejde. Jak poznáte, kdy je čas na přesazení a jak to udělat, aby to zeleni prospělo a neublížilo?

Házíte odkrojené zbytky zeleniny a ovoce na kompost nebo v horším případě do bioodpadu? Děláte velkou chybu. Díky nim můžete ušetřit v kuchyni i na zahradě spoustu peněz. Vyzkoušejte několik chytrých fíglů a budete sami překvapeni.

Na záhonech to teď ještě hýří všemi barvami, zelenina vesele dozrává, ale nenechte se ošálit. Ranní mrazíky se nezadržitelně blíží, a tak je čas začít plánovat, kdy sklidit kterou zeleninu, aby to nebylo brzy ani pozdě.

Pipláte si je od semínka nebo sazenic, pravidelně je vyštipujete, zaléváte, chráníte před plísní bramborovou, ale nakonec část úrody rajčat popraská. Čím to je? Většinou za to může voda. Tedy náhlá přemíra zálivky v době, kdy už má rostlina nasazené plody. Zalévat totiž tuhle plodinu správně je tak trochu věda.

Červená řepa možná není tak sexy zeleninou jako šťavnatá rajčata, ale když jí dáte na zahradě šanci, ukáže vám, že je jedním z nejvděčnějších a nejzdravějších zeleninových druhů.

V letních vedrech nad 30 °C a dlouhých týdnech bez deště trpí nejen lidé, ale i vegetace. Záhony a květináče nejspíš bez problémů ohlídáte, s trávníkem už to bývá horší. A tak nejsou výjimkou zahrady, které zdobí anglický trávník s nevzhlednými vypálenými skvrnami od sluníčka a jejich majitelé se chytají za hlavu.