Praxe

Milujete rozkvetlé záhony, ale ne vždy se vše podaří podle vašich představ? Třeba vám pomůžou tipy našich předků. Měli spoustu domácích vychytávek, které fungovaly a pro nás mohou být zajímavou inspirací.

Možná také znáte zahrádkářskou poučku o tom, že papriky se sejí na Valentýna a rajčata na Josefa. Záleží samozřejmě na konkrétní oblasti pěstování, takže se na uvedené termíny striktně nevažte, k základní orientaci o únorovém a březnovém výsevu našich nejoblíbenějších zelenin se ale hodí.

Možná jste si někdy všimli podobného kulovitého chuchvalce drobných lístků. K vidění bývá na růžích a způsobuje ho vosička žlabatka růžová. Ochrana proti ní je jednoduchá, stihnout byste ji ale měli do konce zimy.

V dobách, kdy se naše babičky vdávaly a pořizovaly si první děti, byla vlastní zahrada hlavním zdrojem obživy. A proto bylo naprosto zásadní, jestli se něco urodí i kolik toho bude. Když se dnes zeptáte svých (pra)prarodičů, co a jak v mládí pěstovali, budete nejspíš překvapeni řadou neotřelých fint.

S předpěstováním rostlin ze semen se obvykle začíná v únoru nebo březnu. Sít můžete zeleninu, letničky, ale i trvalky, zkrátka všechny rostliny, které potřebují ke klíčení vyšší teploty a na záhon se vysazují ve druhé polovině května už jako sazenice.

Bergenie mají vlastně všechno, co si lze přát. Leccos vydrží a mnoho toho nechtějí, potěší vás kvetením už brzy na jaře a dekorativní listy si ponechávají i přes zimu. Některým odrůdám se dokonce listy na podzim vybarvují do červených tónů a podzimní barva zůstává až do následujícího jara. Přesto jsou mezi trvalkami tak trochu neviditelné... Změňte to!

Údajně vysokým obsahem železa ve špenátu se nechal oklamat nejen Pepek námořník. Chybně prezentované vědecké výsledky napomohly tomu, že byl špenát po desetiletí považován za bezedný zdroj železa. Přesto by neměl v kuchyňské zahradě chybět.

V létě si nasbíráme, co potřebujeme na zahradě nebo balkoně, v zimě si zajdeme zeleninu nakoupit do supermarketu. Jenže naše babičky supermarkety neměly a celý rok musely vyjít z toho, co si vypěstovaly nebo dokázaly směnit se sousedy.

S výsevem celeru, ať už bulvového, řapíkatého nebo listového, začněte v únoru. Má totiž dlouhou vegetační dobu a může trvat až dva měsíce, než ze semen předpěstujete sazenice připravené k výsadbě na záhon.

Mráz poškozuje stromy během zimy i brzy zjara. Zatímco ale některá poškození způsobí výpadek stromu, potažmo úrody, jen na jednu sezonu, jiná mohou končit postupným odumíráním dřeviny.