Praxe

Ať již máte k dispozici malou zahradu nebo nemáte vůbec žádnou, i vy můžete patřit mezi pěstitele trvalek. Poměrně velkou část druhů můžete totiž bez problémů pěstovat také v nádobách na terase či balkonu a není proto nutné se pěstování těchto rostlin vyhýbat. Většina druhů navíc přitahuje užitečný hmyz, takže jejich pěstováním pomůžete i přírodě. Výběrem vhodných kultivarů můžete i na balkoně mít rozkvetlou louku.

Mravenci dokážou zahrádkářům pěkně otrávit život. Jejich hemžení v záhonech bývá předzvěstí invaze mšic a i když se jí vyhnete, mravenci si staví u kořenů rostlin hnízda a leckdy si pochutnají i na tom, co byste raději snědli vy sami. Co s nimi? Dají se vypudit ze zahrady přírodně?

Průtržník má své fanoušky i odpůrce, záleží, jak se k němu stavíte vy. Někteří tuto rostlinku berou jako obtížný plevel, kterého se nemohou třeba mezi spárami v dlažbě zbavit, druzí v něm vidí úžasnou variantu pro osázení míst, která se jim nechce pravidelně ošetřovat, ale zároveň potřebují, aby tato místa nějak vypadala. Tak či tak, průtržník může vyřešit potíže s výběrem vhodných rostlin třeba k osázení hrobů. Pojďme si ho trochu blíže představit, ať víte, s kým máte tu čest.

V červenci je nutné udělat mnoho pracovních úkonů kolem keříčků vinné révy. Na stoncích se již jeví násada hroznů. Abyste je dopěstovali ke zdárné úrodě, nesmíte polevit v péči. Jaké práce vás čekají v červenci na vinici a jak si staří vinaři dokázali ulevit od bolavých nohou? Připravte si lék podle jejich receptu.

Okurky a rajčata patří mezi nejčastěji pěstovanou plodovou zeleninu a tak se není co divit, že si ji každý zahrádkář hýčká, co může. Plísně jsou asi největším postrachem a většinou se s nimi tak trochu pereme už od půlky června. Letošní počasí jim nahrává a jestli jste zatím bez nich, rozhodně stojí za to prevenci nepodceňovat.

Blíží se doba sklizně česneku a vy jste si možná všimli, že se na listech objevily drobné oranžové skvrny. Většina pěstitelů česneku tento problém zná a jistě se s ním nesetkali poprvé. Jak se zachovat, když tuto chorobu na česneku objevíte a co se s tím dá dělat?

Vypěstovat si svoje vlastní brambory, to je snem asi každého pěstitele. Znáte snad lepší dobrotu nežli nové brambory ve slupce podávané se solí a máslem? Já tedy ne. Jenže, pokud nám bramborový porost nenapadne mandelinka, která právě v těchto dnech v bramborách řádí, tak dalším škůdcem, který nám znemožní pochutnat si na čerstvých brambůrkách je drátovec. Naštěstí ale funguje jeden zcela banální fígl, jak na tohoto škůdce vyzrát a těšit se na pořádnou úrodu brambor.

Chroustek letní je tak trochu neohrabaný brouk, který se při svém nemotorném letu často někomu připlete do cesty. Je to pěkný nešika, který do vás s klidem narazí, a to i opakovaně, což sice může člověka vylekat, ale ve skutečnosti mu nic nehrozí. Nanejvýš se brouk nepříjemně zamotá do vlasů. To trávník by se měl bát už o něco více. Při přemnožení jej zvládnou larvy chroustků úplně zničit.

Jakmile v českých krajích začnou růst houby, stěhuje se nejméně polovina našeho národa do lesů. Patříme mezi největší milovníky hub a houbaření na světě. I ti, kteří se v houbách příliš nevyznají, poznají hříbka. Tedy hřibovitou houbu, o kterých si mnoho lidí myslí, je jsou téměř všechny jedlé. Nejsou. A ještě jedna pověra občas mezi lidmi panuje. Že hříbek, který po rozkrojení zmodrá, tedy modrák, je vždy jedlý. Ani to není pravda.