Největším zimním zabijákem zahrad je posypová sůl: Tyhle rostliny ji ale naopak doslova zbožňují
Zasolené půdy vznikají i díky hnojivům
Zasolené půdy jsou největším problémem hlavně v zimě, kdy se v půdě díky solení komunikací, hromadí velké množství rozpustných solí. Vysoký obsah solí má negativní vliv na kořeny dřevin a rostlin obecně, a to především těch, které pěstujeme třeba v předzahrádce blízko solené komunikace. Trpí hlavně živé ploty, které s komunikací přímo sousedí. Přebytek solí v půdě ale nevzniká pouze tím, že silničáři posypou vozovku, ale také nadužíváním průmyslových hnojiv. Právě z toho důvodu je důležité používat místo průmyslových hnojiv spíše hnojiva organická v podobě kompostu či hnoje.
Jak zasolená půda škodí rostlinám
Přebytek soli v půdě, který vzniká solením vozovek nebo zbytečným hnojením průmyslovými hnojivy, negativně ovlivňuje růst kořenů u zasažených rostlin a zasolená půda navíc nedokáže udržet vodu. V zasolené půdě je výrazný nedostatek pro rostlinu životně důležitých prvků jako je vápník, draslík a hořčík. Sůl také mění přirozené pH půdy na zásaditou reakci a má nízký obsah organických látek. Takové nepříznivé půdní podmínky zvládne jen několik druhů rostlin.
S průmyslovými hnojivy buďte opatrní
Na našich stránkách vás neustále upozorňujeme na to, že dodávat živiny k rostlinám je nezbytné. Pro hnojení ale, je-li to možné, vždy používejte převážně hnojiva organická, která nemají negativní účinek na půdu. Tím nejlepším je pro rostliny dobře uleželý kompost. Průmyslová hnojiva se používají na doplnění určitého prvku, který může být příčinou různých fyziologických chorob. Stačí, pokud budete dodržovat vhodné dávky průmyslových hnojiv a nebude docházet k zasolení půdy. Správná dávka hnojiva se pohybuje kolem 10-20 gramů na metr čtvereční, což je zhruba několik malých kávových lžiček, nikoliv celá lopatka, kterou někteří pěstitelé dopřávají rostlinám.
Jak pomoci zasaženým rostlinám
V zimě, toho pro rostliny moc neuděláte, leda byste vysadili správný druh rostliny, která snese zvýšený obsah solí v půdě. Ale první pomoc můžete solí zasaženým rostlinám poskytnout na jaře, a to pořádnou zálivkou. Díky tomu dojde k naředění soli, ta se rozpustí a budete-li závlahu pravidelně opakovat, rostliny se rychle vzpamatují. V případě živých plotů, jako jsou především stálezelené thuje, cypřiše, bobkovišně nebo blýskavky, hadicí s vodou postříkejte celé keře, na nich totiž sůl ulpívá velmi často.
Na ledovku platí i drť
Ve městech, kde se solí nejvíce, se vyplatí vysazovat blízko komunikace druhy rostlin odolných vůči soli. Dále pomáhá, pokud rostliny vysadíte buď co nejdále od vozovky, nebo mezi vozovku a rostliny umístíte zábranu v podobě nízkého živého plotu nebo nízké, kamenné zídky. V případě ledovky nebudete používat sůl, ale zvolíte jiný, posypový materiál, například kamennou drť.
Tyto dřeviny zasolené půdy zvládají
Máte-li na výběr, vždy poblíž komunikací a chodníků vysazujte druhy, kterým vyšší obsah solí v půdě nevadí. Takové druhy mívají hluboké kořeny, mají malé nároky na živiny a snáší zásadité půdy. Obecně je známo, že sůl lépe snáší listnáče než jehličnany, protože tím, že každým rokem shodí listy, se brání škodlivému účinku zasolení. Pokud jehličnany, tak rozhodně thuje, které se se zasolením vyrovnávají nejlépe. Vhodný je také habr, růže svraskalá či tamaryšek. Odolné dřeviny jsou rovněž čimišníky a akáty, ty jsou ale vysoce invazivní a od jejich výsadby se často upouští.
Odolné druhy rostlin najdeme i mezi trvalkami
Odolné druhy rostlin najdeme také mezi trvalkami a některými pleveli, které mohou být v zasolených půdách našimi spojenci. Na zasolená místa se hodí některé skalničky, například trávnička přímořská či písečnice horská. Sůl v půdě zvládne také mochna, třezalka či takzvané fytomeliorační rostliny, které jsou označovány jako „lékaři“ zasolených půd a využívají se na větších plochách. Mezi tyto druhy patří například laskavec či úročník, což jsou běžné plevele, které dokážou sůl z půdy vytáhnout, a jakmile je pak ze záhonu odstraníte, zbavíte se tím částečně i nadbytku soli.
Zasolené půdy jsou sice problém, ale pokud vysadíte vhodné rostliny, nemusí vás vůbec trápit. Na vhodné druhy se podívejte do naší galerie.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, rodinnou, realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
