Kdy které třešně dozrávají

Existuje několik způsobů dělení třešní. Rozlišují se srdcovky s měkčí dužninou (například ’Kaštanka’) a pevné chrupky (’Kordia’). V obou skupinách jsou zastoupeny plody tmavočervené, téměř černé, světle červené, žluté i pestré.

Doba sklizňové zralosti 

Třešně se dělí také podle doby zrání. Na rozdíl od jablek a hrušek, které se člení na rané až pozdní, se odrůdy třešní dělí podle doby sklizňové zralosti – třešňových týdnů. Například raná polochrupkaBurlat’ se sklízí v 1.–2. třešňovém týdnu. To znamená, že první plody můžete sklízet od konce května do začátku června. Má to výhody i nevýhody: špačci a kosi jsou už připraveni vybrat si z vaší úrody raných třešní svůj díl. Výhodou je, že rané třešně nemusíte chránit před červivostí, kterou způsobuje vrtule třešňová. Ta klade vajíčka do žloutnoucích třešniček. Rané třešně začínají zrát dřív, než z kukel ukrytých přes zimu v zemi vyletí vrtule – a červivosti tak unikají.

Třešňový sad

Existují odrůdy třešní s menší korunou, takže si na plodech můžete pochutnat i bez žebříku.

Další třešňové týdny

Ve 4.–5. třešňovém týdnu zraje tmavá chrupka ’Sylvana’. Ke konci sezony třešní, v 7.–8. třešňovém týdnu, pak dozrají chrupky ’Regina’ nebo ’Lapins’. Poslední jmenovaná patří k výjimkám, protože je samosprašná – nevadí, když není poblíž jiná odrůda. Většina odrůd třešní je však cizosprašná: vyžadují v dostupné vzdálenosti vhodného opylovače. 

Opylovací poměry jsou složité, a proto se ne vždy můžete spolehnout na strom v sousední zahradě. Pyl z jeho květů může být pro vaši odrůdu nevhodný – inkompatibilní. Máte-li v zahradě dost místa, vysaďte dva i víc stromů různých odrůd a v ovocné školce si nechte doporučit vhodnou kombinaci. Odborníci vám také poradí, jaké velikosti strom v dospělosti doroste: záleží na odrůdě a podnoži.

Dozrávající třešně

Proti vrtuli třešňové obalte korunu třešně ve chvíli, kdy má plody téměř dorostlé a začínají žloutnout. Žlutá barva je totiž signálem ke kladení vajíček: moucha vpíchne kladélkem pod slupku vajíčko, z něhož se vylíhne larva. Zakrytí korunu ochrání i před ptáky.

Praskání třešní

Dalším důležitým kritériem je náchylnost k praskání plodů. Krátce před sklizní má dužnina plodů vysoký obsah cukrů, a tak má sklon vstřebávat vodu (osmóza). Pokud v té době často prší, nasají plody mnoho vody, tlak uvnitř plodu stoupá, až nakonec roztrhne slupku. Třešně pak začnou hnít a ztrácejí hodnotu; nehodí se ani na zpracování. Je mrzuté, že právě odrůdy s velikými plody mají sklon k praskání. Chrupky jsou náchylnější než srdcovky. Například raná česká srdcovka ’Karešova’ je nejen málo náchylná k praskání, navíc uniká červivosti. 

Určitou prevencí praskání plodů je vyrovnanost vláhy v půdě a následně i v plodech. V praxi se tudíž osvědčilo po úspěšném odkvětu pokrýt půdu pod stromy vrstvou slámy. Nastýlka utlumí vláhové výkyvy a do určité míry tak předchází praskání třešní.

 

Predplatne