Nejvoňavější keř, o kterém jste nikdy neslyšeli: Provoní zahradu jako parfém a přežije i mráz
Proč jsou stálezelené keře největší ozdobou zimní zahrady
Stálezelené keře se těší velké oblibě a najdeme je tak ve většině zahrad. Jejich nespornou výhodou je samozřejmě celoroční působnost, kdy nejvíce jejich krásu oceníme především v zimním období. Velká část stálezelených keřů totiž má různě panašované a barevné listy a pestře zbarvené plody, takže do zahrady dodají barvy i v době, kdy ostatní rostliny se oddávají zaslouženému zimnímu spánku. Pokud nemáte k dispozici zahradu, nevadí, řadu z nich můžete pěstovat v nádobách na balkoně nebo terase. Jedním z nádherných druhů, který na své objevení teprve čeká, je určitě vonokvětka.
Vonokvětka vs. cesmína: Podobné listy, ale úplně jiný zážitek
Vonokvětky nejsou mezi pěstiteli ještě tolik známé, jakmile ji někde na zahradě nebo v botanické zahradě uvidíte, často si ji spletete s cesmínou. Vonokvětka je ale oproti cesmíně diamantem mezi stálezelenými keři, která hájí své rodové jméno, protože v době květu vydávají její květy nádhernou vůni, která se šíří do celého okolí.
Mrazuvzdorná královna: Proč vonokvětka překvapí i zkušené pěstitele
Vonokvětka (Osmanthus sp.) je velmi krásný stálezelený keř dorůstající až 3 metrů a její latinské pojmenování vychází z řeckého osme (vůně) a anthos (květ). Vonokvětka zahrnuje asi 20 druhů a řadu kultivarů, kdy některé kultivary díky tuhosti listů se často pletou s cesmínou. Ačkoliv se vonokvětka tváří jako „fajnovka“, není tomu tak a poměrně dobře zvládá i naše mrazy. Jakmile totiž její listy namrznou, což se stává při silných mrazech, znovu sama zregeneruje. Zvládá dobře i sucho.
Kde se vonokvětce daří nejlépe: Půda, světlo a zásady zimní péče
Vonokvětka si lebedí v kyselé a vlhčí půdě, s dobrou drenáží. Pokud totiž tento keř něco nesnáší, jsou to podmáčené půdy. Jako ochranu před mrazy je dobré ji včas na podzim zamulčovat kůrou, která navíc půdu i okyseluje. Vyhovují jí slunné nebo polostinné polohy, ale nemá ráda silné zimní slunce, které jí může popálit listy. Mrazuvzdornost vonokvětky se udává až do -24 °C, při silnějších mrazech je dobré ji zazimovat, a to buď chvojím, nebo přes ni v době silných mrazů přehoďte bílou netkanou textilii. Na žádné choroby vonokvětka netrpí, ale chránit ji musíte před škůdcem lalokonoscem.
Tři kultivary, které musíte znát: Od panašovaných listů po vůni jara v zimě
1. Vonokvětka různolistá ´Variegatus´
Vonokvětka různolistá (Osmanthus heterophyllus ´Variegatus´) je méně známá a hůře dostupná odrůda vonokvětky, To je ale velká škoda, protože tahle kráska sice roste velmi pomalu, ale má neskutečně dekorativní listy s bílým panašováním. V mládí jsou listy ostnité, a právě proto se plete s cesmínou, rozdíl je v postavení listů, které je u vonokvětky vstřícné. Na podzim kvete droboučkými, ale sladce a silně vonnými květy. Jakmile jsou květy opyleny, začnou se tvořit skoro černé, téměř nejedovaté plody. Vznik plodů je u nás ale velmi výjimečný.
2. Vonokvětka různolistá ´Goshiki´
Vonokvětka různolistá (Osmanthus heterophyllus ´Goshiki´) pochází z Japonska, kde jeho jméno znamená v překladu ´Pět barev´. Tento kultivar vonokvětky má ostnité a velmi barevné listy a velmi dobře odolává mrazu. Nově rašící listy mají barvu bronzovou až purpurovou, mladé listy jsou světle vanilkově žluté s jemně zelenou kresbou budoucích skvrn. Platí, že čím více slunce budou listy mít, tím výraznější barvy se na listech objeví.
3. Vonokvětka Burkwoodova
Vonokvětka Burkwoodova (Osmanthus x bukrwoodii) je kříženec pocházející z jihozápadu Asie a Turecka. Tento kultivar má menší listy, které mohou připomínat listy zimostrázu. Jsou tmavě zelené, lehce protočené a keř dokonale zaplňují. Od poloviny jara rozkvétají malými, silně a sladce vonnými květy, kterých je tolik, že keř v době květu vypadá jako zasněžený.
Stálezelený keř vonokvětka je diamantem mezi keři, podívejte se na něj v naší galerii.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, rodinnou, realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
