Nejkrásnější zimní zahrady mají jedno společné tajemství: Tohle dělají úplně jinak než ostatní
Proč jsou stálezelené rostliny základem každé zahrady
Stálezelené rostliny nejsou jen estetickým doplňkem zimní zahrady. Jsou strategickým prvkem, který dává zahradě strukturu, kontinuitu a charakter. Správnou kombinací druhů lze vytvořit prostor, který bude působit živě i v době, kdy ostatní zahrady spí. Které stálezelené rostliny patří mezi nejoblíbenější a jak se o ně starat, aby prospívaly i v našich podmínkách?
Zimostráz: Tvarovaná elegance mezi stálezelenými rostlinami
Zimostráz (Buxus sempervirens) je symbolem formálních zahrad, ale své místo si nachází i v moderních výsadbách. Je ceněný především pro husté větvoví s množstvím drobných lístků a výbornou snášenlivost řezu. Díky tomu se hodí na nízké živé ploty, lemy záhonů i tvarované solitéry. Na pěstování je poměrně nenáročný. Vyhovuje mu polostín až slunce a dobře propustná, spíše vápenitá půda. Důležité je chránit ho před zimním sluncem a větrem, které mohou způsobit vysychání listů. V posledních letech je nutné počítat i s ochranou proti zavíječi zimostrázovému, který dokáže keře výrazně poškodit.
Tis: Dlouhověká stálezelená rostlina pro stín i řez
Tis (Taxus) patří mezi nejodolnější stálezelené dřeviny vůbec. Jeho tmavě zelené jehlice působí luxusně a vytvářejí ideální kontrast ke světlejším rostlinám. Velkou výhodou je schopnost regenerace – tis snáší hluboký řez a hodí se i pro vysoké živé ploty.
Roste pomalu, ale o to déle vydrží. Nejlépe se mu daří v polostínu až stínu, kde netrpí zimním sluncem. Vyžaduje humózní, mírně vlhkou půdu bez přemokření. Je třeba mít na paměti, že kromě červených bobulí (míšků) jsou všechny části rostliny jedovaté.
Rododendrony: Stálezelené keře, které okouzlí i v zimě
Rododendrony jsou důkazem, že stálezelené rostliny nemusí být nudné. Jejich kožovité listy zůstávají na keřích po celý rok a na jaře se promění v kulisu pro bohaté květenství.
Klíčem k úspěchu je správné stanoviště. Rododendrony vyžadují kyselou půdu, dostatek vláhy a ochranu před přímým zimním sluncem. Ideální je polostín pod vyššími stromy. Kořeny jsou mělké, proto je nutné mulčování a opatrnost při okopávání.
Bobkovišeň: Stálezelené rostliny pro hustý živý plot
Bobkovišeň (Prunus laurocerasus) je oblíbená především jako stálezelený živý plot. Má velké, lesklé listy a rychlý růst, díky čemuž dokáže během několika let vytvořit účinnou clonu před pohledy i hlukem. Nejlépe prospívá na chráněném místě, v živné a vlhčí půdě. V tuhých zimách mohou listy namrzat, ale rostlina obvykle dobře regeneruje. Pravidelný řez pomáhá udržet kompaktní tvar a hustotu porostu.
Jehličnany jako páteř zimní zahrady
Smrky, borovice, jedle či cypřišky tvoří základ mnoha zahradních kompozic. Nabízejí širokou škálu tvarů, velikostí i odstínů zelené – od světlých až po modrozelené tóny. Většina jehličnanů vyžaduje slunné stanoviště a dobře propustnou půdu. Po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka, zejména na podzim, aby rostliny nevstupovaly do zimy dehydratované. Správně zvolený druh pak vyžaduje minimum péče.
Podívejte se do galerie, jak stálezelené rostliny vypadají pod sněhem – některé vás překvapí svou krásou.
O autorce:
Martina Pilzová vystudovala Střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Praze, ale skutečnou praxi získávala především dlouholetou zkušeností na vlastní zahradě a při péči o hospodářská zvířata. Zahradničení, pěstování rostlin a chov slepic, králíků nebo kachen jsou přirozenou součástí jejího života už od dětství.
Své praktické znalosti propojuje s citem pro estetiku, tradiční řemesla i udržitelný přístup k přírodě. Věnuje se nejen pěstování ovoce, zeleniny a bylinek, ale také tvorbě sezónních dekorací z přírodních materiálů.
Jako autorka článků na webu Naše krásná zahrada (nkz.cz) i dalších specializovaných portálech inspiruje čtenáře k tomu, jak si s rozumem, citem a úctou k přírodě vytvořit krásný a funkční domov i zahradu.
