Kvůli téhle rostlině jsem donutila manžela zastavit u krajnice. V Alpách roste na každé mezi
Příběh z Alp: Jak jsem objevila kouzlo čemeřice
K čemeřici smrduté mám velmi osobní vztah. Poprvé jsem tuhle nevšední trvalku pro sebe objevila před mnoha lety cestou z lyžování ve francouzských Alpách, a musím říct, že mě doslova okouzlila. Tahle zelená kráska tam rostla podél silnic téměř všude. Zatímco většina krajiny byla ještě pod sněhem, svahy zářily zelenými květy, které působily až nepatřičně svěže. Mé nadšení bylo tak velké, že jsem tehdy manžela donutila několikrát zastavit auto u krajnice, i když to na klikaté silničce nebylo zrovna bezpečné, jen abych si tuhle zimní krásku mohla pořádně prohlédnout.
Čemeřice smrdutá: Zimní trvalka, která kvete jako první
Čemeřice smrdutá (Helleborus foetidus) je stálezelená trvalka, která vykvétá už koncem zimy, tedy v období, kdy ostatní rostliny spokojeně odpočívají. Vytváří vzpřímené, hustě olistěné trsy vysoké 40–70 cm. Úzké, hluboce dělené listy zůstávají zelené po celý rok a už samy o sobě působí velmi dekorativně. Květy se objevují brzy, často už v únoru. Jsou zvonkovité, svěže zelené, někdy s jemným vínovým nebo purpurovým lemem. Vykvétají v bohatých latách na koncích stonků a vydrží dlouhé týdny, aniž by je poškodily mírné mrazy.
- Přes svůj český název čemeřice „smrdutá“ ve skutečnosti nijak výrazně nezapáchá. Lehce nepříjemnou vůni uvolňují hlavně pomačkané listy. Stejně jako ostatní čemeřice je však jedovatá, což ji v přírodě chrání před okusem zvěří.
- Domovinou čemeřice smrduté je západní a jižní Evropa, především Alpy, Pyreneje a horské oblasti Francie, Španělska či severní Itálie. Často roste podél cest, na kamenitých svazích a na okrajích lesů. V české přírodě ji volně nenajdete, ale jako zahradní rostlina je velmi spolehlivá a dlouhověká.
Pěstování čemeřice v Česku: Mráz jí neublíží
V zahradní kompozici je čemeřice smrdutá ideální do přírodně laděných výsadeb, stinných koutů nebo lesních zahrad. Krásně se doplňuje s jarními cibulovinami, jako jsou sněženky (Galanthus nivalis), ladoňky (Scilla siberica) nebo bledule (Leucojum vernum). Díky stálezeleným listům je atraktivní i po zbytek roku.
- Nároky na slunce: Pěstování čemeřice smrduté je překvapivě snadné. Nejlépe se jí daří v polostínu až stínu, ideálně pod listnatými keři nebo stromy.
- Půda: Má ráda humózní, dobře propustnou půdu s dostatkem vápníku
- Nároky na vodu: Čemeřici smrduté vyhovuje středně vlhká půda, zvládne i sušší stanoviště.
- Mrazuvzdornost: Velkou výhodou je její odolnost. Mráz čemeřici smrduté nevadí až do -25 °C.
- Hnojení: Na jaře stačí odstranit staré nebo poškozené listy a dopřát rostlině lehké přihnojení kompostem.
Pěstování čemeřice ze semen: Kdy se dočkáte květů
Čemeřice smrdutá se nejčastěji množí semeny. Často se sama vysemeňuje v okolí mateřské rostliny, takže v zahradě může postupně vytvářet přirozené kolonie. Semenáčky ale rostou pomalu a na první květy si počkáte dva až tři roky. Dělení trsů je možné, ale čemeřice ho nemá příliš v oblibě. Pokud se pro něj rozhodnete, volte raději mladší rostliny a pracujte opatrně, ať příliš nepoškodíte kořeny.
Podívejte se do galerie, proč je pěstování čemeřice tak oblíbené. Tahle zimní trvalka kvete i ve sněhu.
O autorce:
Simona Sedláčková svou vášeň pro zahradničení a kreativní tvorbu přetavila do profesionální kariéry. Autorka už více než 20 let publikuje články z oblasti zahrady, pěstování, péče o rostliny a tvoření nejen z přírodních materiálů. Nejprve psala pro tištěné časopisy, později publikovala na webech, které se věnují zahradám, nyní píše pro web Naše krásná zahrada, kde čtenářům přináší praktické rady, sezónní tipy i návody. Má bohaté zkušenosti s domácím tvořením i přírodními postupy bez chemie.
