Kamzičník: jistota výrazných jarních květů

Rod kamzičník se řadí do čeledi hvězdnicovitých. Rostliny rostou v trsech a vytvářejí květní úbory podobné kopretinám, které svou žlutí rozsvítí každou zahradu. Většina druhů kvete už v dubnu spolu s jarními cibulovinami, existují ale i později kvetoucí druhy. 

Na slunné, ale vlhčí místo

Nejčastěji pěstovaným kamzičníkem v našich zahradách je nenáročný kamzičník východní (Doronicum orientale), který pochází z jihovýchodní Evropy a dorůstá do výšky 40 až 50 cm. Přízemní listy má řapíkaté, lodyžní přisedlé, srdčité a vroubkovaně zubaté. Kvete od dubna do května a dobře se rozrůstá.

Nemá rád stín – vyhovuje mu slunné místo až světlý polostín s běžnou, ale vlhkou půdou. Ta na jaře nebývá problém, dodatečnou zálivkou ale kamzičník nepohrdne. Odkvetlé květy průběžně odstřihávejte, aby se kamzičník nevyčerpával tvorbou semen. Pozor, po odkvětu rostlina poměrně rychle žloutne a zatahuje do země. Je proto dobré ji vysadit spolu s jinými trvalkami, které ji brzy zastoupí a milosrdně zakryjí.

Další zahradní druhy 

Kromě kamzičníku východního můžete na zahradě pěstovat i kamzičník jitrocelovitý (D. plantagineum), který dosahuje i metrové výšky, je hustěji olistěný a ochlupený. Pochází z jihozápadní Evropy a u nás se pěstují spíše jeho kříženci s kamzičníkem Columnovým (D. columnae). Ten dorůstá do zhruba 25 cm, s květem až 60 cm, vytváří kompaktní trsy a kvete od dubna do května. 

Kde všude se uplatní 

Kamzičníky se svým jednoduchým vzhledem přirozeně zapadnou do zahrad venkovského stylu, ale i minimalisticky pojatých moderních zahrad. Kamzičník východní je možné pěstovat i ve skalce, nejčastěji je k vidění ale v trvalkových záhonech. Vysoký kamzičník jitrocelovitý vynikne například před hradbou ze stálezelených keřů.

 

Predplatne