Proč se na Martina peče právě husa? Důvod sahá hluboko do minulosti a souvisí i s koncem prací na zahradě
Proč se na Martina peče husa a jakou roli v této tradici sehrály husy samy?
Tip redakce
Aby byla husa šťavnatá a zároveň šla snadno naporcovat, nechte ji po vytažení z trouby přibližně 15–20 minut odpočinout. Šťáva se lépe rozloží v mase a při krájení jí tolik nevyteče.
Od římského pláště ke svátku svatého Martina
Martin z Tours žil ve čtvrtém století a svou pouť začínal jako římský voják. Kde se potom vzal svátek svatého Martina? Známý příběh vypráví o tom, jak se během chladné zimy rozdělením o svůj vojenský plášť zastal promrzlého žebráka. Později přijatou biskupskou hodnost vykonával s obrovskou skromností, laskavostí a péčí o potřebné. V lidové tradici se stal patronem nejen vojáků, ale také řemeslníků, vinařů a zvířat.
Tento svátek v hospodářském kalendáři odjakživa udával jasný rytmus. Po skončení náročných podzimních prací na polích i v zahradách nastal čas zvolnit, spočítat úrodu a dopřát si zasloužený odpočinek u prostřeného stolu. Vinaři poprvé koštovali výsledky své práce a podávaly se pokrmy připravené ze zásob, které podzim nabízel.
Křupavá husička z pekáče jako zasloužená odměna
Spojení svatého Martina s pečínkou vysvětlují dvě staré legendy. Podle první husy svým hlasitým kejháním rušily Martinovo kázání, a tak za trest skončily na pekáči. Druhá vypráví, že se skromný Martin před zvolením biskupem schoval do husince, ale ptactvo ho svým křikem prozradilo.
Praktický hospodářský důvod byl však prostší. Kolem svatého Martina se definitivně uzavíral zemědělský rok a vykrmené husy byly tradičně připravené k porážce. Z jejich masa se tak pekla slavnostní hostina pro rodinu i čeledíny. Na českém stole se husa nejčastěji dochucuje jednoduše solí a kmínem a peče se dlouho při nízké teplotě. Aby byla pečeně dokonale šťavnatá, přidejte do pekáče nakrájená jablka, hrušky nebo sušené švestky. Jako tradiční přílohu volte dušené zelí a knedlíky, případně oblíbené lokše, tedy bramborové placky.
Otevírání mladého vína přesně v jedenáct hodin
K poctivé pečínce neodmyslitelně patří mladé svatomartinské víno. Tradice praví, že se první lahve otevírají přesně 11. listopadu v 11 hodin a 11 minut. Jde o víno z hroznů sklizených v témže roce, které se vyznačuje svěžestí, lehkostí a mladistvým charakterem. Vychutnat si ho můžete v bílé, růžové i červené variantě, avšak výhradně z vybraných odrůd Müller Thurgau, Veltlínské červené rané, Muškát moravský, Modrý Portugal, Svatovavřinecké a Zweigeltrebe.
Toto víno není určeno k dlouhému zrání ve sklepě. Jeho půvab spočívá v čerstvosti a možnosti poprvé ochutnat výsledek letošní sklizně na vinohradu. Ve vinařských oblastech se proto tento den pojí s vyhlášenými košty, jarmarky a slavnostním žehnáním novému moku.
Symbolický příchod zimy a zasloužený odpočinek po svátku svatého Martina
Stále živá je známá pranostika vyprávějící o tom, že Martin přijíždí na bílém koni. Podle lidových pozorování měl tento den přinést první sněhovou pokrývku a ohlásit blížící se advent, i když si počasí dříve i dnes dělává, co chce. Svátek svatého Martina si tak můžete užít zapadaní sněhovými vločkami i prohřátí v prosluněných podzimních dnech.
Ať už si připravíte husí hostinu doma, zajdete na košt do sklípku, nebo navštívíte sousedský jarmark, smysl svátku zůstává stejný. Je to příležitost zastavit se po celoroční práci na zahradě a v hospodářství, poděkovat za darovanou úrodu a užít si radost ze společného stolu.
Prohlédněte si galerii s tradičními lákavými dobrotami, které ke svátku svatého Martina neodmyslitelně patří.
Symbolický příchod zimy a zasloužený odpočinek
Stále živá je známá pranostika vyprávějící o tom, že Martin přijíždí na bílém koni. Podle lidových pozorování měl tento den přinést první sněhovou pokrývku a ohlásit blížící se advent, i když si počasí dříve i dnes dělává, co chce. Svatomartinské oslavy tak mohou probíhat pod sněhovými vločkami i v prosluněných podzimních dnech.
Ať už si připravíte husí hostinu v domově, zajdete na košt do sklípku, nebo navštívíte sousedský jarmark, smysl svátku zůstává stejný. Je to příležitost zastavit se po celoroční práci na zahradě a v hospodářství, poděkovat za darovanou úrodu a užít si radost ze společného stolu.






