Velké dekorativní kameny pomáhají stabilizovat břehy a zároveň zakrývají okraje fólie. Správně rozmístěné balvany navíc usměrňují proud vody a vytvářejí zajímavé vodní efekty.
Při stavbě je důležité myslet i na zimní období, kdy může voda v systému zamrzat. Hadice i čerpadlo je proto vhodné před zimou vypustit a chránit před mrazem.
Okolí potoka je ideální místo pro vlhkomilné rostliny, například kosatce nebo kapradiny. Ty pomáhají propojit vodní prvek s okolní zahradou.
Přirozený vzhled dodají potoku kameny a malé přepady, přes které voda přeskakuje. Právě ty vytvářejí typické bublání a šumění tekoucí vody.
Dobře navržený tok by měl obsahovat několik menších tůní nebo lagun, které střídají rychlejší úseky. Díky tomu voda nevypadá jako obyčejný kanál, ale připomíná přirozený horský potok.
Podklad potoka musí být dobře izolovaný, aby voda neunikala do půdy. Nejčastěji se používá pevná kaučuková fólie položená na ochranné vrstvě geotextilie.
Koryto potoka by mělo být dostatečně široké a hluboké, aby v něm zůstala stabilní hladina vody. Příliš úzký výkop by mohl způsobit, že potok bude připomínat spíš slabý pramínek.
Základem úspěchu je alespoň mírný spád terénu, protože voda bez něj nemůže přirozeně proudit. Na rovném pozemku je proto často nutné část terénu uměle navýšit.
Tekoucí voda má oproti stojatému jezírku velkou výhodu v tom, že se neustále okysličuje. Díky tomu se v ní méně tvoří řasy a voda zůstává déle čistá.
Umělý potůček v zahradě dokáže proměnit obyčejný kus trávníku v živý a dynamický prvek plný pohybu a zvuku. Šumění vody navíc vytváří příjemnou atmosféru a přirozeně potlačuje hluk z okolí.
