Breadcrumb

Téměř veškerý zahradní odpad můžete dát na kompost. Základem úspěchu je správná směs: nejlépe přeměna na humózní půdu proběhne, když smícháte zbytky hrubé a jemné, suché a vlhké a živinami bohaté i chudé.
Foto: Shutterstock

Plast, nebo dřevo? Díly z plastu mají tu výhodu, že nehnijí, a proto mají delší životnost než dřevěná prkna. Ideální je místo v polostínu u živého plotu nebo pod stromy. Pak kompost v létě tak rychle nevyschne.
Foto: Shutterstock

Kompostér snadno zvládnete sešroubovat i z palet nebo zbytků dřevěných prken. Materiál by ale neměl obsahovat prostředky na ochranu dřeva. Palety s označením HT jsou ošetřeny pouze teplem a můžete je bez obav použít.
Foto: Shutterstock

Vlevo zahradní odpad, vpravo zralá kompostová půda. U této konstrukce lze přední prkna vyndat, takže půdu budete moci snadno odebírat. Kdo má prostor, může postavit ještě třetí komoru. Pak lze optimálně oddělit různá stadia zralosti.
Foto: Shutterstock

Konstrukce ze staré plechu rovněž splní svůj účel. Vhodnější je ale kovová kari mříž, která umožní přístup vzduchu do kompostu, a navíc poskytne pnoucím rostlinám (vikvovitým nebo svlačcovitým) konstrukci k růstu.
Foto: Shutterstock

Stavebnicové kompostéry lze „nastavovat“ do výšky a zase snižovat. To je praktické, když je na podzim potřeba dovnitř nasypat velké množství listí. Jakmile tlení hromadu zmenší, můžete prkna zase odebrat.
Foto: Shutterstock

Dýním a dalším rostlinám s vysokými požadavky na živiny, jako jsou cukety, se daří blízko kompostu. Mladé rostliny však nevysazujte na kompost, ale vedle něj. Šlahouny rostlin pak nechte šplhat vzhůru.
Foto: Shutterstock

Plastové stěny termokompostéru poskytují dokonalou tepelnou izolaci. Uvnitř vznikají vysoké teploty, takže zahradní odpad rychle zetlí – v ideálním případě lze odebírat půdu bohatou na živiny už po deseti týdnech.
Foto: Shutterstock

Nejlepší období pro zapracování kompostu je časné jaro. Povrchově jej zapravte plečkou; průměrné množství je tři litry na metr čtvereční. U skromných bylin stačí litr, u rajčat jich smí být až pět.
Foto: Shutterstock
Prohlédněte si další galerie
- Černý bez: Nejobyčejnější keř naší přírody využijete hned dvakrát. Vyzkoušeli jsme 3 recepty z bezových květů
- Stříbrný déšť: Méně známá letnička, která zaujme nejen svojí barvou. Tato rostlina může nahradit i trávník
- Jarmanka větší: Nenáročná trvalka, jejíž krásu oceníte až při bližším pohledu. Najdete ji i v naší přírodě
- Nejkrásněji kvetoucí keře: Svého favorita si vyberte z těchto sedmi krasavců, budou chloubou vaší zahrady
- Trvalkový záhon okrasný listem: I bez květů můžete vytvořit dechberoucí kompozici v zahradě