„Uděláme ptačí budku,” prohlásil táta jedno sobotní dopoledne, když jsem ještě zívala nad hrnkem kakaa. Myslela jsem, že si dělá legraci. Venku byla kosa, na zemi listí a vítr hnal po balkoně zapomenutou konvičku. Ale on už hledal pilku a metr. A tak začal náš nečekaně dobrodružný projekt, který měl původně zabrat hodinu - a nakonec trval celý víkend, plný smíchu, pilin a ponaučení.