Celer bulvový patří ke kořenové zelenině, která se výborně skladuje. Jelikož roste pomalu, čas k jeho sklizni nastává obvykle až začátkem října. Aby vám však vydržel ve sklepě co nejdéle, je nutné ho na skladování správně připravit.

Trýzel, resp. jeho odrůda 'Bowle's Mauve' je krátkověký polokeř, který kvete od května po celé léto a při odstraňování odkvetlých květů až do podzimu. Uplatní se ve štěrkových záhonech, skalkách i v nádobách.

Zatímco většina trvalek odkvétá koncem léta a začátkem podzimu, jiné vytrvale kvetou dál. Jejich kvetení utne až první mráz, který může nastoupit v říjnu, ale také až v listopadu. Do té doby není nutné se s rozkvetlými záhony loučit.

Pažitku je možné pěstovat nejen na záhonu, ale i v nádobách. To oceníte zejména v zimě, kdy ji můžete sklízet přímo v kuchyni z okenního parapetu. Trsy pažitky se sice běžně prodávají, pokud vám ale rostou na zahradě, narychlete si vlastní.

Jiřinky pocházejí z tropických oblastí Ameriky. Do Evropy byly dovezeny až koncem 18. století, a to překvapivě jako užitkové plodiny. Jejich další osud se tak podobá bramborám, které byly naopak dovezeny jako okrasné. Jen je obrácený.

Bakterie a houby, které se podílejí na rozkladných procesech v kompostu, potřebují ke své činnosti kyslík. Materiál v kompostéru musí být proto kyprý, aby se do něj dostal vzduch. Z toho pro vás vyplývají dvě důležité skutečnosti: musíte zajistit kyprost, ať už použitým materiálem, nebo přehazováním kompostu, a nesmíte kompost zakrývat nebo uzavírat neprodyšným krytem.

Dříve zahrady bývávaly v zimním období zakryté sněhem od podzimu až do přicházejícího jara. V posledních letech však sněhu ubývá, teploty stoupají, doufáme ve sníh alespoň na Štědrý den a naše zahrady často připomínají zelenohnědý blátivý mokřad. O to více se snažíme, aby byla zahrada něčím zajímavá i v zimě a bylo na co koukat, když zrovna rostliny nezdobí bílá sněhová čepice. Poznáte všechny rostliny v našem kvízu? Nechte se inspirovat a otestujte své znalosti.

Mnoho zahrádkářů je stále pevně přesvědčeno, že listy z ořešáku se nemají kompostovat, protože jsou toxické a kompost poškozují. Neplatí to navíc jen pro ořešák, ale i další dřeviny. Není to však pravda. Listy z těchto stromů se sice rozkládají pomalu, ale kompostovat je lze. Jen je nutné vědět jak.