podzim

Jakmile se listy stromů zbarví do zlatavých odstínů a dny se začnou povážlivě krátit, objeví se v zahradách i na lukách nenápadný krasavec, ocún jesenní. Náleží k prudce jedovatým podzimním květinám, které se v naší přírodě i v zahradách vyskytují poměrně často, i když ve volné přírodě jižních částí naší republiky to až tak neplatí. Jedná se o rostlinu se zajímavým životním cyklem, která se občas, navzdory svému jménu, odhodlá ke kvetení až na jaře. Proč se to stává?

Nadcházející podzimní čas ještě zdaleka nemusí znamenat konec zahradní sezóny, hlavně pokud máte v trvalkových záhonech květiny, které nádherně kvetou až do prvních mrazíků. Pěstujte hvězdnice, rozchodníky, chryzantémy, mavuně i třapatky a radujte se z kouzelných barev jejich květů.

Dříve byla pohanka nedílnou součástí především moravské kuchyně, dnes ji většinou vnímáme jako součást zdravé výživy, ale jen málokdo ji dokáže využít i jinak než jen na přípravu bezlepkové snídaňové kaše. Ta nemusí chutnat každému, protože má svou specifickou chuť. Pohanku však můžete vnímat i jako neobvyklou listovou zeleninu, léčivou bylinku nebo jako vynikající rostlinu pro zelené hnojení. Využijte pohanku, která se tak snadno pěstuje na maximum!

Typická představitelka venkovských zahrádek před okny domu i klášterních a kostelních zahrad, lilie bělostná, potřebuje včasnou výsadbu. Nejlépe už na počátku září vysazujte cibule, aby stihla lilie ještě do zimy zapustit kořeny a vytvořit listovou růžici, ze které v příštím roce, na počátku léta, v červnu až červenci, vykvete.

Konec léta přináší pro majitele pečlivě stříhaných zelených pažitů pár úkolů, které je třeba splnit, aby se jejich trávník po létě znovu dostal do nejlepší formy. Máme za sebou léto ve znamení sucha a sálavého slunce, ale občas i přívalových dešťů, a to vše ve spojení s dětským prázdninovým pobíháním po zahradě, někdy i v doprovodu divokých psích kamarádů, kteří se tak rádi pustí do hrabání, zanechalo na trávníku nesmazatelné stopy. Vlastně ne, smazatelné, ale dá to trochu práce.

Tupela lesní, jejíž jméno zní pro někoho možná až hanlivě, je ve skutečnosti zajímavý strom, který se výborně hodí k výsadbě do městských parků i zahrad. Ve své domovině dorůstá do značné velikosti, ale v našich podmínkách se naopak jedná o velmi pomalu rostoucí, ale dlouhověkou dřevinu s pozoruhodným podzimním olistěním.

Sadce náleží mezi nenáročné a přizpůsobivé trvalky, proto je veliká škoda, že se na našich zahradách objevují jen málokdy. Přitom jejich nevšední květy a mohutný vzrůst je činí naprosto nepřehlédnutelnými. Seznamte se s trvalkou, která se už v příští sezóně může stát okouzlující dominantou vaší zahrady, které přitáhne nejen včely a čmeláky, ale i motýly z širokého okolí. Vysaďte si do zahrady sadec konopáč.

Sklidili jste úrodu, shrabali listí, ochránili před mrazem rostliny a vyčistili skleník, ale to ještě pořád není všechno, to nejdůležitější vás totiž teprve čeká. Rytí záhonů, díky kterému si zvýšíte úrodu v příštím roce. Stále se ale zahrádkáři dohadují o tom, zda je lepší rytí záhonů na podzim, nebo to raději nechat až na jaro? Jsou i tací, kteří neryjí vůbec. Kde je tedy pravda a proč je rytí tak důležité?