Řebříček je v původní formě považován za plevel. Existuje však v mnoha barevných kultivarech, které rozsvítí každý kout. Navíc je nenáročný, nevadí mu sušší podmínky, a proto by neměl v trvalkových výsadbách chybět.
Pro venkovskou zahradu je typická přirozenost. Pevný základ tvořený ovocnými i okrasnými dřevinami, trvalkami a cibulovinami, proto nejlépe doplní bujně rostoucí pestrobarevné letničky.
Na zahradě se bez ručních nůžek neobejdete. Kromě běžných manuálních existují ale i akumulátorové, které odvedou namáhavou práci za vás a rostlinám zajistí hladký řez.
V našich podmínkách jsou baklažány jednoleté, bohatě se větvící rostliny, které se pěstují pro chutné bobule. Ty mohou být kulaté, podlouhlé, vejčité, široké pět až deset a dlouhé do 50 cm...
Zeleninu můžete předpěstovat a následně pěstovat na záhonu v zahradě nebo v nádobě na balkonu. Existují ale i méně tradiční možnosti, jako třeba v balíku slámy.
Mnoho lidí žije v domnění, že k výsevům zeleniny je předurčeno jen jaro a v létě je na setí už pozdě. Existují ale zeleniny s krátkou vegetační dobou, které i po letním výsevu stihnou do konce sezony dorůst do konzumní velikosti.
Koruna ruje vlasaté vypadá po odkvětu jako ochmýřený oblak dýmu nebo chomáč cukrové vaty. Její ozdobou ale mohou být i listy. Ruj je proto ideální solitérní dřevina.
V přírodě najdete dřeviny s barevnými listy až na podzim. Díky šlechtitelům si však můžete na zahradu vysadit takové kultivary, se kterými bude výsadba barevná po celou sezonu. Jen to s nimi nesmíte přehnat.
V zahradách se někdy nacházejí místa, na nichž je mocnost půdy opravdu malá. Podloží tvoří kameny nebo šotolina a vrstva půdy je vysoká jen pár centimetrů. I tady je ale možné pěstovat rostliny.
I velká ředkvička je stále ředkvička a ne ředkev. Jde o dvě příbuzné a podobné zeleniny, které mají hodně společného, ale v mnohém se také liší. A platí to i pro jejich pěstování.
