Seznamte se s angreštem zvaným srstka
Další z řady výborného bobulového ovoce je angrešt, správně nazývaný srstka angrešt (Ribes uva-crispa) nebo meruzalka srstka (Grossularia uva crispa). Vyskytuje se ve formě keřů, ale dá se sehnat jako stromek. Vedle tradičně bílých plodů (i když původní barva plodů je zelená) jsou k dostání i rostliny s plody červenými a žlutými. Plody obsahují důležité vitaminy, jako je C, A, B či E, dále minerální látky a vlákninu. Je také výborným antioxidantem. Přestože je sladký, má nízký glykemický index.
Pěstování angreštu je snadné
Tam, kde se na zahradách vyskytují keře a stromky rybízu, nalezneme většinou i angrešty. Je to přirozené, protože obě bobuloviny se pěstují stejně a mají i velmi podobné nároky. Dobře porostou na slunném stanovišti s občasným přistíněním v dobře propustné humózní půdě s dostatkem kompostu, který se aplikuje před výsadbou do pěstební jámy. Je možné pěstovat angrešty buď keřové nebo stromkové, přičemž ke stromkům přidáváme oporu, aby se útlé kmínky nezlomily.
Angrešt vyžaduje hnojení
Angrešt výživu vysloveně vyžaduje. Každé jaro v době před násadou květů je potřeba aplikovat NPK nebo Cererit. Draslík v podobě síranu draselného zabrání poškozování listů. Zhruba každé 4 roky vyhnojujeme půdu chlévským hnojem, případně jinými organickými hnojivy. K tomu je důležité připočíst pravidelnou zálivku, neboť angrešt potřebuje vlhčí půdu.
Řez angreštu
U keřových angreštů se zaměřujeme na vystříhávání nebo vyřezávání slabých výhonů zcela u země, a dále na jarní zkrácení výhonů na 2-3 pupeny ihned v prvním roce po výsadbě. V dalších letech pak ponecháváme přibližně 5-6 nejsilnějších výhonů, a ty zkracujeme o 1/3. V dalších letech zvyšujeme počet hlavních výhonů a celkově celý keř zastřihujeme na 5-6 oček u postranních výhonů, hlavní výhony na 10-12 oček.
Stromkové angrešty zastřihujeme tak, že po výsadbě zkrátíme výhony na 3-4 očka, v dalším roce hlavní výhony zkracujeme o 1/3. V třetím roce a následujících letech se staráme o korunu a vystříháváme větve, které příliš zahušťují střed koruny nebo jsou suché a zároveň provádíme zmlazovací řezy.
Choroby angreštu
Největším problémem je padlí angreštové - padlí americké (Microsphaera grossulariae), které se projevuje souvislým bělavým povlakem na listech, výhonech i plodech. Z napadené rostliny se šíří i na okolní zeleň.Bělavý povlak se posléze změní na nahnědlý s tmavými tělísky. Nejlepší způsob ochrany je včasný postřik a jako prevence důsledné prosvětlování koruny, výběr méně náchylných odrůd či použití přírodních odvarů z přesličky rolní nebo česneku.
Mezi nejčastěji se objevujícími škůdci jsou housenky pilatky angreštové, které žírem likvidují listy angreštů, a dále pak mšice, které sají mízu. Na oba škůdce je možné použít vhodný insekticid nebo si pomoci přírodními produkty či aplikací dravých roztočů.
