Tenhle trik zahradníků mi ušetřil hodiny práce: Plevel zmizel skoro přes noc

Záhon bez plevele vzniká kombinací růstu a množení rostlin

Jednou z možností je nechat rostliny, aby se přirozeně rozrůstaly do stran. Postupně zaplní volná místa v záhonu, zakryjí holou půdu a plevel pak nebude mít prostor ani světlo k růstu.

Druhou cestou je množení rostlin, při kterém jim tak trochu pomůžete sami. Nové rostliny můžete získat dělením trsů nebo řízkováním. Nejlepšího výsledku ale dosáhnete kombinací obou způsobů. Některé trvalky se budou samy postupně rozrůstat a zaplní většinu záhonu, další místa pak snadno dosadíte rostlinami získanými dělením nebo řízky. Díky tomu vytvoříte hustý záhon bez plevele mnohem rychleji a zároveň si zachováte oblíbené odrůdy.

Které trvalky vytvoří hustý záhon bez plevele nejrychleji

Pokud potřebujete půdu pokrýt co nejrychleji, sáhněte po plazivých a kobercových druzích jako jsou kakost (Geranium), mateřídouška (Thymus serpyllum) nebo třeba rozchodníky (Sedum). Trsnaté druhy drží strukturu a postupně se rozšiřují. Zkuste šantu (Nepeta) a dlužichu (Heuchera). U dobře vybraných druhů rostlin se na záhoně časem vytvoří hustý porost. Pro vaši představu – kakost ‘Rozanne’ dokáže pokrýt zhruba 1 m² během dvou sezón.

Proč řídká výsadba přináší více plevele a práce?

Tou největší brzdou v samozapojení je řídká výsadba. Záhon pak zůstává dlouho prázdný, více se zapleveluje a půda o to rychleji vysychá. Správně fungující výsadba se pozná podle toho, že půda není mezi rostlinami vidět a trsy se jen lehce překrývají. 

Záhon bez plevele podpoří pravidelné dělení trsů

Dělením trvalky omladíte, ale i zahustíte. Vhodné je to především u těch druhů, které ve středu řídnou nebo hůř kvetou. Často se dělí mimo dobu květu.

Jak na to: 

1. Trs nejprve opatrně podeberte rýčem nebo rycími vidlemi, vytáhněte ho ze země a jemně oklepejte přebytečnou hlínu.
2. Rostlinu rozdělte na několik zdravých a silných částí. Pokud jsou kořeny příliš husté a tvrdé, pomůže vám ostrý nůž nebo rýč.
3. Suché, slabé nebo poškozené části raději odstraňte.
4. Nově vzniklé oddělky co nejdříve zasaďte zpět do půdy ve stejné hloubce, v jaké rostly původně, a důkladně je zalijte.

Řízkování pomůže rychle zaplnit prázdná místa v záhonu

Řízkování je vhodnější ve chvíli, kdy potřebujete získat více rostlin nebo kdy se vám pomocí dělení nepovedlo mít dost kvalitních oddělků. Bylinné řízky se z rostliny odebírají po vyrašení, kdy mají výhony zhruba 10–15 cm dlouhé, což je období dubna až června. Řízek zkrátíte asi na 4–6 cm, odstraníte spodní listy a zapíchnete do vzdušného, vlhkého substrátu.

Jak správně dělit kosatce, aby zůstaly zdravé a bohatě kvetly

Kosatce se nejčastěji množí dělením oddenků během léta, ideálně od poloviny července do poloviny září. Po rozdělení rostlin zkraťte listy přibližně na 10 centimetrů, aby kosatce lépe zakořenily a zbytečně neztrácely vláhu. Oddělky vysazujte mělce. Oddenek by neměl být příliš hluboko v zemi, protože v přemokřené půdě by mohl začít zahnívat.

Jakmile se trvalky správně zapojí, promění se záhon bez plevele v téměř bezúdržbovou zelenou oázu.

Podívejte se do galerie, jak může vypadat hustý záhon bez plevele už po několika sezonách.