Zasadili ji všichni. Po pár letech litovali. Některé vrby vám zničí zahradu i vztahy se sousedy
Vrby patří do každé zahrady
Vrby (Salix spp.) jsou stromy, které patří do každé zahrady a dávno již neplatí, že je může pěstovat jen ten, kdo má na zahradě rybník či jezírko nebo má zahradu dostatečně velkou. Naopak, díky neúnavné práci našich šlechtitelů je dnešní sortiment vrb velmi pestrý a vy tak máte možnost vybrat si vrbu přesně podle stanoviště, které panuje na vaší zahradě. Vrby se tak pěstují jako solitérní stromy, vysazují se k terase, do předzahrádky, do nádob na terasu nebo klidně i do skalky. Neplatí také mylný názor, že všechny vrby vyžadují dostatek vody.
Vrby a potřeba vody
Jakmile se řekne vrba, většina lidí si představí košatou vrbu někde na břehu rybníka, která své větve ladně sklání nad vodní hladinu. Vrby ve většině případů preferují vlhčí stanoviště, ale pro pěstování vrb není podmínkou, že musí být vysoká hladina spodní vody. Naopak, je řada druhů a kultivarů, které před vodou preferují sucho a velmi dobře ho také zvládají. Mezi druhy, které sucho zvládají, patří ty se stříbřitými či ochlupenými listy. Sem patří například vrba bílá (Salix alba) nebo vrba plazivá (Salix repens). Sucho i horko zvládá také vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia).
I do malé zahrady vysaďte vrbu
Pokud i vy jste se zamilovali do nějaké vrby, ale máte malou zahradu a bojíte se, že vyroste do větších rozměrů, můžeme vás uklidnit. I pro vás totiž existuje řešení v podobě nízkých druhů a kultivarů, které bez obav můžete pěstovat třeba jen v nádobě na terase uprostřed města. Tyto nižší druhy bývají často roubované na kmínku a díky tomu si můžete přesně vybrat vrbu tak vysokou, jak potřebujete. Většinou se vysazují tam, kde na ně dobře uvidíte, takže poblíž sezení, terasy, k oknu nebo do předzahrádky.
Tyhle dvě vrby jsou pro malé zahrady jako stvořené
Velmi častou volbou majitelů menších zahrad nebo jen teras, bývá kultivar vrby jívy s převislým habitem (Salix caprea ´Pendula´). Tato vrba, kterou nesprávně nazýváme „kočičky“, bývá první pastvou pro vyhladovělé včely a čmeláky po zimě. Dalším kráskou je vrba japonská (Salix integra ´Hakuro-nishiki´), která se pěstuje v kulovitém tvaru a jejíž výšku si vyberete dle potřeby a místa roubování. Japonská vrba nabízí dokonalý barevný kontrast, který nenajdete nikde jinde, protože na jaře se na ní objeví listy tří barev: bílá, růžová a zelená. Díky této barevné pestrosti doslova rozzáří každou zahradu.
Tyto druhy vrb vám způsobí nemalé potíže
Jak již bylo řečeno, vrby lze pěstovat i v menších zahradách. Při výběru vhodného adepta si ale dejte pozor na některé druhy a jejich kultivary, které by vám na zahradě mohly způsobit nemalé potíže. Ačkoliv se totiž při výsadbě tváří jako neviňátka, nenechte se zmást. Vrby obecně velmi rychle rostou a některé druhy jsou natolik agresivní v růstu, že se rozrostou do opravdu obřích rozměrů, často i k sousedům nebo třeba do kabelů elektrického vedení. Patří sem vrba bílá (Salix alba), vrba kroucená (Salix matsudana ´Tortuosa´) a vrba smuteční (Salix alba ´Tristis´). Vrba kroucená i vrba smuteční často hodně prosychají a svými suchými větvičkami znečišťují prostor pod sebou, nemluvě o tom, že to otravuje i sousedy. Tyto dva druhy musíte pravidelně kontrolovat kvůli nebezpečí polámání a suché větve včas odstranit.
Nebojte se vrbu řezat
Jakmile se jedná o nějaký méně známý kultivar vrby, velká část pěstitelů se obává jejího řezu. Ale, pamatujte na to, že většina vrb snáší řez dobře a není tedy problém je tvarovat dle potřeby. Pokud vám tedy přerostou do rozměrů, které se vám již nelíbí, zkrátka ji snižte pomocí řezu. Pravidelný řez vyžadují občas všechny vrby, především převislá vrba jíva, aby si udržela svůj tvar. Každým rokem, brzy na jaře pak řežeme japonskou vrbu, aby si zachovala svůj kulovitý tvar a taková vrba košíkářská a americká se řežou proto, aby pruty získaly červenou barvu pro pletení.
Vrbu do malé zahrady dobře vybírejte, ať vám nezbydou jen oči pro pláč. Podívejte se na ně v naší galerii.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, rodinnou, realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
