„Zahrabej vejce do země,“ radila mi prababička. Dnes už vím, proč to nemusí být nejlepší nápad
Tip redakce
Skořápky nejprve dobře vysušte a rozdrťte na co nejjemnější kousky. Než je přidáte do záhonu, ověřte si také pH půdy. Další vápník totiž nemusí prospět každé zahradě a některým rostlinám vyhovuje kyselejší prostředí.
Vaječné skořápky v záhonu, nebo celé vejce? Rozdíl je podstatný
Zakopat syrové vejce pod rajčata nebo papriky může znít jako podivný zahrádkářský trik. Jeho smyslem je využít živiny a organickou hmotu, které se při rozkladu postupně uvolňují do půdy. Nečekejte ale okamžitý účinek. Obsah vejce se rozkládá pomalu a množství živin, které rostliny skutečně využijí, nelze přesně určit. Proto nejde o plnohodnotnou náhradu běžného hnojiva. Nebudeme se tedy ptát, zda bylo dřív vejce, nebo slepice, ale zda je lepší celé vejce, nebo jen vaječné skořápky v záhonu.
Jak vejce správně zakopat
Pokud chcete tuto metodu vyzkoušet, vykopejte při přípravě záhonu jamku hlubokou přibližně 15 až 20 centimetrů. Vložte do ní celé syrové vejce, zasypte ho zeminou a vysaďte rostlinu tak, aby její kořeny nebyly v přímém kontaktu s vejcem. Místo následně běžně zalévejte. Ani dostatečná hloubka však nezaručí, že vejce nepřiláká zvířata. V zahradě s výskytem hlodavců je proto rozumnější zvolit jiný způsob hnojení.
Vaječné skořápky dodají půdě především vápník
Praktičtější možností jsou čisté, usušené a najemno rozdrcené vaječné skořápky. Obsahují především uhličitan vápenatý, který se v půdě uvolňuje pomalu. Nejlépe se proto hodí jako dlouhodobý doplněk, nikoliv jako rychlá pomoc při nedostatku vápníku. Skořápky můžete zapracovat do půdy před výsadbou nebo přidat do kompostu. Větší kusy se rozkládají pomaleji, takže čím jemněji je rozdrtíte, tím lépe.
Rajčata potřebují nejen vápník, ale i pravidelnou zálivku
Vaječné skořápky v záhonu bývají často doporučovány jako prevence černání konců rajčat. Takzvaná suchá hniloba špiček plodů ale zpravidla souvisí s tím, že rostlina nedokáže vápník správně přijímat a rozvádět do vyvíjejících se plodů. Častým problémem je nepravidelná zálivka, která narušuje příjem živin. Mnohem důležitější než samotné přidávání skořápek je proto udržovat půdu rovnoměrně vlhkou, používat kvalitní kompost a přizpůsobit hnojení skutečným potřebám rostlin.
Na co si dát při hnojení pozor
Syrové vejce může obsahovat nežádoucí mikroorganismy a při rozkladu může zapáchat. Zbytky potravy navíc mohou lákat některá zvířata. Skořápky před použitím zbavte zbytků bílku a žloutku, nechte je vyschnout a rozdrťte. Nepřidávejte jich do půdy bez omezení, protože uhličitan vápenatý může postupně zvyšovat její pH. Zvlášť opatrní buďte u rostlin, které vyžadují kyselou půdu.
Vejce nebo slepice… tedy skořápky do záhonu?
Celé vejce pod sazenicí tak zůstává spíše zahrádkářským experimentem než spolehlivou metodou výživy. Pokud chcete využít kuchyňské zbytky a podpořit půdní život, sáhněte raději po kvalitním kompostu a rozdrcených vaječných skořápkách. Ty představují praktičtější cestu, jak omezit odpad a současně zlepšit péči o záhon. A pokud náhodou najdete vejce zahrabané v záhoně a víte jistě, že jste ho tam nedali vy, můžete si být jisti, že si z vaší zahrady dělá špajzku nějaké zvíře.
V zahradě často nejlépe fungují jednoduché postupy, které respektují potřeby půdy i rostlin. A právě jemně rozdrcené skořápky mají větší smysl než experiment s celým vejcem.
