Sedm nejbizarnějších pokojových rostlin

S výběrem těchto bombastických rostlinných “lahůdek” pomáhala celá redakce, ale věříme, že i vy sami byste určitě našli další rostlinné “exoty”.

Starček převiský 

Atraktivní je i starček převislý (Senecio rowleyanus), jehož dužnaté listy se podobají kulatým hráškům nebo korálkům. Pokryté jsou tenkou voskovou vrstvou, která odráží sluneční paprsky, a díky tomu rostlině nevadí přímé slunce. Starší rostliny kvetou bílými nebo žlutými květy. 

Na pěstování je starček nenáročný. Vyhovuje mu běžný pěstební substrát smíchaný s pískem. Dobře snáší sucho. Zálivku potřebuje jen malou (přemokření nesnáší) a při nedostatku vláhy žije na dluh z dužnatých listů. Od jara do konce léta ho můžete přihnojovata na zimu jej přeneste do chladnější místnosti.

Monstera adansonii

Monstera adansonii je oproti klasické "obří" monsteře mnohem drobnější.

Monstera adansonii 

Monsteře adansonii(Monstera adansonii) se přezdívá Švýcarský sýr nebo Opičí maska, a to kvůli otvorům a zářezům v listech. Oproti známé monsteře skvostné (M. deliciosa) je tato převislá rostlina ale drobnější a má menší listy, díky čemuž je můžete ji pěstovat i v malém bytě.

Ke zdárnému růstu potřebuje monstera světlo (ale ne přímé slunce), oporu a pravidelnou zálivku. Má také ráda rosení listů a od jara do podzimu uvítá přihnojování (jednou za dva týdny). Ve chvíli, kdy vyplní květináč kořeny, je nutné ji přesadit, vzdušné kořeny ale nechte viset volně. Rostlinu lze množit řízkováním, přičemž každý řízek by měl mít vzdušný kořen. 

Begónie královská

Žláznaté listy begónie královské jsou pestré, ochlupené a na omak drsné.

Begónie královská 

Královská begónie (Begonia rex) je mezi pěstiteli oblíbená. Vybírat můžete z mnoha odrůd, které se kromě tvaru listů liší hlavně barvami a jejich odstíny – od stříbrných přes růžové, červené, fialové, ale i žluté až po různě zelené). Na dotek jsou listy jemně ochlupené, mírně drsné a jakoby povoskované. Rostliny vyžadují dostatek světla, ne však přímé slunce, které je může popálit. Na málo osvětleném místě nebudou begónie tak barevně výrazné, ale spíše zelené.

Teplotu vyžadují begónie spíše nižší, do 20 °C. Půda by měla být lehká, vlhká, ale ne přemokřená. Rostliny se snadno množí vegetativními řízky a dobře obrůstají, ale nemají rády průvan.

Parožnatka

Listy parožnatky připomínají jelení parohy.

Parožnatka 

Impozantními listy s hlubokými zářezy, které připomínají jelení parohy, se vyznačuje parožnatka (Platycerium). Kromě těchto pravých zelený listů vytváří rostlina i okrouhlé palisty, kterými obepíná kmeny, větve nebo opory, na nichž je upevněna. V přírodě se v palistech shromažďuje voda a organické zbytky, z nichž parožnatka čerpá výživu. Suché palisty proto neodstraňujte.

Rostlina pochází z tropických oblastí a pěstuje se epifyticky, nejlépe v polostínu v zimní zahradě nebo zasklené lodžii s možností letnění. K pěstování je ideální závěsný květináč se substrátem pro pokojové rostliny smíchaným s kůrou pro orchideje. Množství zálivky se odvíjí od teploty – čím méně tepla, tím méně vláhy. Pozor na přemokření a s přihnojováním parožnatky to také nepřehánějte.

Maranta

Klíčem pro úspěšné pěstování maranty je dostatečná vzdušná vlhkost.

Maranta 

Maranta (Marantha leuconeura) je okrasná svými oválnými listy s výraznou žilnatinou a divokým zbarvením. Roste pomalu a v noci svinuje listy, které pak vypadají jako ruce sepjaté k modlitbě – někde se proto marantě říká modlitební rostlina. Listy ale stáčí maranta i při nízkých teplotách. V létě kvete nenápadnými bílými květy. 

Rostlina pochází z deštných pralesů a na pěstování je tudíž náročnější. Vyžaduje vzdušnou vlhkost, tzn. rosení odstátou měkkou vodou a trvale vlhkou, ale ne přemokřenou půdu. Květináč s marantou je proto nejlepší umístit do misky s vrstvou oblázků částečně ponořených ve vodě. Nedostatek vlhkosti způsobuje opad listů. Stanoviště pro marantu vyberte světlé, ale bez přímého slunce. Na příliš světlém místě jí blednou listy.V létě rostlina ocení polostín a přihnojování. 

Užovník

Užovník umístěte na světlo, protože jeho listy obsahují málo chlorofylu.

Užovník 

Užovník (Caladiums) je hlíznatá pokojová rostlina pěstovaná v mnoha odrůdách, které mohou vytvářet i 70 cm vysoké trsy. Dekorativní je zejména svými listy, které mohou být krémové, růžové, červené nebo zelené barvy. Nápadná je i jejich žilnatina. Na pozadí barevných listů jsou naopak nenápadné květy užovníku, které rozkvétají na jaře. 

Rostlina potřebuje světlé místo (kvůli malému obsahu chlorofylu v listech), ale ne přímé oslunění. Má ráda vlhko a rosení, nejlépe každý den, a časté přihnojování (možné je použít i listové hnojivo), nesnáší průvan. Na podzim rostlina zatahuje do podzemní hlízy. S tím, jak jí žloutnou listy, je nutné postupně omezovat zálivku a nádobu s hlízou uložit na místo s teplotou 16–18 °C. V únoru až březnu hlízu přesaďte do čerstvého substrátu a začněte znovu zalévat.

Kapská hvězda

Čím více světla kapské hvězdě poskytnete, tím více bude mít stočené listy.

Kapská hvězda 

Této cibulnaté rostlině se přezdívá Kapská hvězda (pochází z Jižní Afriky), ale známější je jako 'Frizzlesizzle' (latinské jméno zní Albuca spiralis). Zajímavá je svými listy, které se stáčejí do tvaru vývrtky. Čím více světla rostlině dopřejete, tím více budou stočené. Na jaře kvete žlutými květy, a to až dva měsíce. 

Albuca potřebuje lehkou a propustnou půdu, dostatek světla a omezenou, ale pravidelnou závlahu. Po odkvětu vyžaduje klid. Rostlina se zatáhne do cibule a není třeba ji téměř zalévat. Rašit začne opět na začátku zimy, kdy je nutné zalévání obnovit.

 

Predplatne