REKLAMA
REKLAMA

Pieris - keř se jménem běláska

REKLAMA
REKLAMA

Co má pieris japonský (Pieris japonica) společného s běláskem, nevíme. Ale konvalinky připomíná latami smetanově bílých až narůžovělých baňkovitých květů, které podle odrůdy kvetou od března do května. Atraktivní jsou i červené až bronzové rašící listy pierisu. 

Jako vřesovištní rostlina má pieris podobné nároky a využití jako rododendron nebo azalka. Půdu si nárokuje lehkou, propustnou, případně smíchanou s rašelinou nebo listovkou. V příliš těžké půdě postupně žloutne, opadává a je náchylnější k napadení škůdci. Na nevhodném stanovišti se pro pieris doporučuje vybudovat vyvýšený záhon chráněný před větrem. 

Rostlina nepotřebuje zvláštní péči. Po odkvětu je jen vhodné z ní odstranit zvadlá květenství, aby nevytvářela semena a nevyčerpávala se. V sezoně je rovněž dobré průběžně kontrolovat zdravotní stav pierisu a v zimě z něj jemně setřásat sníh, aby ho přílišná vrstva nezlomila. Řez keře není nutný, odstraňují se z něj pouze suché nebo poškozené větve.Je mrazuvzdorný do –27 °C, poškodit ho mohou ale holomrazy, a proto se na zimu nastýlá slámou nebo chvojím.

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA