REKLAMA
REKLAMA

Orchideje, které přežijí i mrazivou zimu

REKLAMA
REKLAMA

V podmínkách České republiky nelze pěstovat tropické druhy na zahradě celoročně. Je to ale možné u některých orchidejí mírného pásma, které naši zimu přežijí. Klíčový je ovšem správný výběr, protože většina přírodních druhů by život na zahradě nezvládla. V přírodě totiž orchideje vytvářejí symbiotické vztahy, především se specifickými mykorhizními houbami, což na zahradě není možné napodobit. Platí také, že rostliny přenesené z přírody nemají na zahradě šanci, ale uměle vypěstované rostliny mohou růst dobře. Je rovněž dobré vědět, že oproti původním přírodním druhům rostou mnohem lépe vypěstované hybridy.

K vidění jsou v Troji 

Chladnomilné orchideje a druhy z mírného pásma si můžete prohlédnout v malých sklenících umístěných v Ornamentální zahradě v jižní části venkovních expozic trojské botanické zahrady. Za návštěvu stojí skleník zapuštěný pod povrch země, kde je možné obdivovat například druhy z Himálají. 

Pleione, česky plejonky 

Nejvíc zde jsou zastoupeny orchideje rodu Pleione, česky nazývané plejonky. V přírodě rostou na zemi, na skalách i v mechu na kmenech stromů. Orchidej Pleione limprichtii snáší poměrně silné mrazy a lze ji pěstovat i volně venku. Tuto vlastnost zdědily i některé její hybridy. Úspěšnost jejich pěstování závisí na volbě správného stanoviště. V létě by měl být substrát co nejchladnější, propustný a vzdušný, ale zároveň dobře nasycený vodou. Vhodný je i světlý stín listnatých stromů.

Přitažlivé střevíčníky 

Nápadné, často velké květy střevíčníků (Cypripedium) lidi přitahují. Pěstuje se mnoho druhů, a zejména kříženců. Rostliny by měly být chráněny před poledním úpalem a vyhovuje jim světlý polostín v blízkosti stromů. Půda by měla být kyprá a neměla by vysychat, ale nesmí být ani přemokřená. Většina střevíčníků je spokojená v mírně kyselé až neutrální půdě s obsahem vápence či dolomitu. Tyto orchideje nemají rády vysoký obsah živin a hnojení většinou vůbec nepotřebují. 

Oblíbené prstnatce 

Prstnatce (Dactylorhiza) se jmenují podle tvaru svých prstovitě dělených hlíz. Jsou rozšířené méně než střevíčníky. V západní Evropě se ale pěstují relativně často, protože v běžných zahradních podmínkách rostou lépe. Opět se pěstují především uměle vytvoření kříženci, kteří jsou většinou barevnější a nápadnější než přírodní druhy. Vyžadují světlé stanoviště a vlhkou až mokrou půdu.

REKLAMA
REKLAMA

 

Predplatne

 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA