Thunbergie křídlatá (Thunbergia alata) se někdy označuje jako smatavka nebo Černooká Zuzana. Důvodem jsou žluté až oranžové květy s typickými tmavě hnědými středy. Rostlina dorůstá do 2 m a množí se semeny. Pokud ji na zimu přenesete do světlé místnosti s 10 °C, můžete z ní na jaře odebrat řízky, které pokvetou dříve než rostliny z výsevů.
Foto: Shutterstock
Hrachor vonný (Lathyrus odoratus) uvítá propustnou a výživnou půdu na slunném a vzdušném místě (je citlivý na padlí, při výskytu použijte fungicid) a pravidelnou zálivku. Při včasném výsevu kvete od června až do srpna. Jeho vonné květy mohou mít různou barvu a je nutné je po odkvětu průběžně odstraňovat – jen tak pokvete celé léto.
Foto: Shutterstock
Povíjnice trojbarevná (Ipomea tricolor) má ráda slunce (čím více slunce, tím více kvete), humózní půdu a potřebuje pravidelnou zálivku. Dorůstá až do 4 m a kvete od července do října. Její světle modré květy měří i více než 10 cm, listy mají srdčitý tvar. Uplatní se k popnutí plotů, pergol, treláží apod. Pozor, je jedovatá.
Foto: Shutterstock
Povíjnice laločnatá (Ipomea lobata) dorůstá do 3–5 m a je vhodná k pěstování ve volné půdě i v nádobě na balkonu nebo terase, kde rychle popíná jakékoli konstrukce. Jsou pro ni typické velké trojlaločné listy a jednostranně uspořádané květenství trubkovitých květů, které mění barvu od červené přes oranžovou až po žlutou při úplném rozvití. Rostlina má ráda slunce, ale zvládne i polostín. Půdu udržujte stále mírně vlhkou.
Foto: Shutterstock
Povíjnice nachová (Ipomoea purpurea) prospívá v jakékoli půdě na teplém a chráněném stanovišti. Dorůstá do tří metrů a vytváří nálevkovité květy modré, růžové nebo bílé barvy (záleží na odrůdě), které kvetou po celé léto až do podzimu. Rostlina se snadno vysemeňuje, po vzájemném sprášení rostlin různých odrůd, jsou ale výsledkem vždy modré květy.
Foto: Shutterstock
Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) se vysévá po třech semenech do tzv. hnízd. Stonky nebo řapíky listů se dokáže přidržet opory (často potřebuje přivázat), uplatní se ale i jako půdopokryvná rostlina. Vytváří žluté a oranžové květy, které jsou, stejně jako ostatní části rostliny, jedlé. Rostlina se přidává do salátů a funguje i jako přírodní antibiotikum.
Foto: Shutterstock
Asarina pnoucí (Asarina scandens) nebo také maurandie popínavá či popínavá gloxínie potřebuje polostín a pravidelnou zálivku. Rostlina dorůstá až do 3 m a vytváří plstnaté listy. Kvete od léta do podzimu bílými, růžovými až fialovými květy, které se podobají malým trumpetám a vábí motýly.
Foto: Shutterstock
Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) roste bujně a dorůstá do 5 m. Kvete bílými nebo oranžovými květy a po odkvětu vytváří velké zelené lusky. Rostlina je nenáročná, snese i lehký polostín, potřebuje ale dostatek vláhy.
Foto: Shutterstock
Rodochiton krvavý (Rhodochiton atrosanguineus) si nárokuje lehkou výživnou půdu v polostínu. Dorůstá do 1,5 m a pozor – kvete až pět měsíců po výsevu. Jeho trubkovité květy tmavě fialové barvy zdobí výrazný, nachově zbarvený kalich. Nejčastěji pěstovanou odrůdou je 'Purple Bells'.
Foto: Shutterstock
Úponatka drsná (Eccremocarpus scaber) má ráda živnou propustnou půdu s dostatkem vláhy. Dorůstá do 3 m a od července kvete trubkovitými květy, které mají nejčastěji oranžovou barvu. Existují i odrůdy s květy žlutými, růžovými nebo purpurovými.
Foto: Shutterstock
