Ohniště napojené na terasu nebo sezení dává smysl hlavně z hlediska pohodlí. Nikdo nechce běhat přes půl zahrady pokaždé, když si jde pro další polínko nebo pití.
Dobře navržené ohniště není jen funkční, ale stává se i designovým prvkem zahrady. Vytváří místo, kam se budete chtít vracet i bez zapáleného ohně.
Největší chyba je schovat ohniště někam dozadu, kde se nakonec skoro nepoužívá. Když ho začleníte do přirozeného života zahrady, stane se jejím skutečným centrem.
Přírodní clony v podobě keřů nebo plotu dokážou výrazně omezit šíření kouře i hluku. Zároveň vám zajistí větší soukromí, které při večerním posezení oceníte.
Místo chráněné před větrem vám ušetří spoustu nervů i neustálé přesouvání židlí. Kouř pak zůstane tam, kde má, a ne v obličeji vašich hostů.
Pevný povrch jako štěrk nebo dlažba vás ochrání před spáleným trávníkem a zbytečnými opravami. Praktické řešení navíc často vypadá lépe než provizorní improvizace.
Ohniště blízko domu může vypadat prakticky, ale často znamená zakouřená okna a nepříjemný zápach uvnitř. Komfort se tak rychle změní v každodenní otravu.
Správné umístění ohniště je základ, který rozhoduje o tom, jestli si večer opravdu užijete, nebo budete utíkat před kouřem. Stačí pár metrů vedle a rozdíl poznáte hned při prvním zapálení.
