Nejedlá hlíva ušatá je v mládí bílá, postupně tmavne do smetanova až béžova. Klobouk je zprvu kruhovitý, lžičkovitý pak škeblovitý, bokem přirostlý k substrátu. Sice by vás neotrávila, ale nesbírejte ji.
Jeden ze zástupců rodiny bedel. Klobouk se postupně rozevírá, dužina láká na bílou barvu a vůně láká ke sběru.
Jde o barevně velmi proměnlivý druh. Klobouk je nejprve vyklenutý, později plochý, někdy vmáčklý. Může mít olivovou, purpurovou i fialovomodrou barvu. Dužina je bělavá, bez výrazné vůně a chuti.
Hřib kovář patří mezi oblíbené houby. Možná jste ale nevěděli, že při nedostatečné tepelné úpravě a za syrova může být mírně jedovatý.
Klobouček v nejrůznějších odstínech hnědé neposlouží často k identifikaci, zato noha ano. Ta je válcovitá nebo mírně kyjovitá, bělavá a hustě pokrytá šedohnědými až černavými šupinkami.
Vynikající houba žlutooranžové nebo červenooranžové barvy. Roste pod břízami jak v březových porostech, smíšených i jehličnatých lesích, narazit na něj můžete i mimo les.
Kuřátka horská rostou vzácně v jehličnatých i listnatých lesích (pod buky a smrky) ve vyšších polohách.
Lanýž je nejvzácnější houbou na světě a kromě výjimečné chuti se vymyká i tím, že roste pod zemí. K jeho hledání se proto využívají speciálně vycvičení psi a prasata.
Muchomůrka červená je nejspíš nejznámějším a nejkrásnějším zástupcem jedovatých hub.
Jde o oblíbenou podzimní houbu, ze které je vynikající polévka podobná dršťkové z hlívy ústřičné.
