Polokeř levandule úzkolisté (Lavandula angustifolia) dorůstá do 40 cm a kvete už v červnu. Její květy se sbírají těsně před rozkvětem a následní se suší nebo zpracovávají na olej. Rostlina má léčivé a uklidňující účinky, pomáhá při nespavosti.
Foto: Shutterstock
Levandule úzkolistá u nás dobře přezimuje. K často pěstovaným odrůdám patří např. 'Hidcote' s modrofialovými květy.
Foto: Shutterstock
Levandule prostřední (L. X intermedia) se označuje jako lavandin a ve Francii se pěstuje ve velkém pro vysoký obsah vonných silic. Není tak mrazuvzdorná jako levandule úzkolistá, ale na vhodném místě dobře přezimuje i u nás.
Foto: Shutterstock
Levandule zoubkatá (L. dentata) naši zimu venku nepřežije, ale je možné ji pěstovat v nádobě. Dorůstá do 80 cm, má dlouhou dobu květu a je zajímavá světle zelenými listy se "zoubkatými" okraji.
Foto: Shutterstock
Detail listů levandule zoubkaté (L. dentata). Rostlina přezimuje při 5 až 10 °C.
Foto: Shutterstock
Levandule klasnatá (L. stoechas) bývá označována i jako ouškatá, smilovitá, hlávkovitá, korunkatá nebo francouzská. Její květenství je oválnější než u levandule úzkolisté a květy výrazně voní. Pěstuje se v nádobách.
Foto: Shutterstock
Levandule zpeřená (L. pinnata) má netypické listy...
Foto: Shutterstock
... a stejně jako několik předchozích druhů ani levandule zpeřená (L. pinnata) naši zimu venku nepřežije, a pěstuje se v nádobách.
Foto: Shutterstock
Atraktivní levandule rozeklaná (L. multifida) má dlouhou dobu květu a v našich podmínkách ji lze pěstovat jako letničku, která se snadno množí semeny.
Foto: Shutterstock
Druh levandule L. x allardii vznikl křížením levandule zoubkaté a širokolisté. Je okrasný zvláště listy, které jsou šedě plstnaté a mají pilovitý okraj. V našich podmínkách zimu nepřežije, ale je možné ho pěstovat v nádobách.
Foto: Shutterstock
