Fotogalerie
Vrba jíva (Salix caprea) je naše domácí dřevina. Je nenáročná, potřebuje ale světlo a nemá ráda přemokření. V nepříznivých podmínkách roste jen jako keř. Kvete v březnu až dubnu a dobře snáší řez.
Vrba bílá (Salix alba) se vysazuje samostaně i ve skupinách. Pravidelným uřezáváním prutů na ní vzniká tzv. hlava. Vrbu těchto tvarů určitě znáte z obrázků Josefa Lady. Po ořezu rychle obrůstá. Vrba bílá se často používá i jako podnož při roubování jiných druhů vrb pěstovaných na kmínku.
Vrba bílá (Salix alba) vyžaduje slunce, prostor a zvládne i sušší podmínky. Právě proto byla dříve hojně vysazovaná na venkovská náměstí nebo do městských parků. Množí se jednoduše řízkováním.
Vrba košíkářská (Salix viminalis) se pěstuje v takzvaných prutnících, které jsou určené k získávání proutí pro košíkářské účely. Sklízí se ještě před rozkvětem nebo těsně po něm, kdy jsou pruty v míze a snadno se loupou.
Svída bílá (Cornus alba) má jasně červenou kůru a v zimě její větve "svítí" do dálky. Na jaře kvete bílými květy a na podzim na ní dozrávají bílé nebo namodralé plody. Jednoleté pruty se využívají k pletení košů nebo živých plotů.
Svída krvavá (Cornus sanguinea) má pruty zpočátku nazelenalé později se barví do hněda nebo nachova. Květy vytváří bílé, plody jsou temně modré až černé a mají fialové stopky. Druh se vyznačuje mnoha barevnými kultivary. Vyžaduje pravidelný řez.
"Kočičky" jsou vlastně plstnaté jehnědy vrby před rozkvětem. Větve s kočičkami jsou u nás symbolem jara, a řežou se proto do váz, na věnce nebo jiné dekorace.
Vrby jsou ceněné zvláště mezi včelaři, protože poskytují včelám, ale i čmeláků a dalšímu hmyzu velké množství pylu a nektaru už brzy na jaře. I proto je sporné, jestli větve s kočičkami uřezávat kvůli dekoraci.
Kvetoucí vrby poskytují první pastvu nejen blanokřídlým, ale i třeba motýlům.
Pěkné Velikonoce!
