Bylinky na venkovní záhon vysazujte až v květnu. Do té doby si vyberte konkrétní druhy a místo, které jim bude vyhovovat.
Foto: Shutterstock
Zvláště oblíbené jsou dřevěné vyvýšené záhony, které se doporučuje po obvodu vystlat nopovou fólií. Dřevěné bednění tak bude mít delší životnost.
Foto: Shutterstock
Bylinková zahrada může vypadat jako běžný záhon, bylinky ale můžete vysadit i ve stylu klášterních zahrad.
Foto: Shutterstock
Nemáte-li zahradu, nezoufejte, většina bylinek roste i květináčích. Těm na bylinky se říká petrželák a znají ho všechny babičky.
Brutnák lékařský (Borago officinalis) je letnička. Má rád slunce, ale roste i v polostínu. Od května do září kvete modrými květy, které se spolu s mladými listy přidávají do salátů.
Foto: Shutterstock
Tymián obecný (Thymus vulgaris) je vytrvalý aromatický polokeř, jehož nať se sbírá ještě před rozkvětem. Má pronikavou vůni, díky níž je také součástí provensálského koření. Bylinka podporuje trávení a má dezinfekční vlastnosti.
Foto: Shutterstock
Listy a nať vytrvalé šalvěje lékařské (Salvia officinalis) obsahují látky, které mají antibakteriální a protizánětlivé účinky. Šalvěj má také pozitivní účinky na trávení, nervovou soustavu a je účinná proti nadměrnému pocení.
Foto: Shutterstock
Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) je jednoletka kvetoucí od května do srpna. Od rmenu rolního nebo heřmáku přímořského ho rozeznáte podle dutého květního lůžka. Vysévá se v dubnu do volné půdy.
Foto: Shutterstock
Kopr vonný (Anethum graveolens) je jednoletá bylinka, která se přidává do jídel kvůli lepšímu trávení. Navíc se po něm lépe usíná, pomáhá s tvorbou mateřského mléka a osvěžuje dech.
Foto: Shutterstock
Bylinky zbytečně nepřihnojujte. Posílit je ale můžete výluhem z kopřivy, přesličky, kostivalu nebo pampelišky. Výsledný roztok nařeďte půl na půl s čistou vodou.
Foto: Shutterstock