Koše rajčat až do října: Na tenhle způsob hnojení nedají zahradníci dopustit

Rajče není salát. Živiny prostě sežere

Spousta zahrádkářů přihnojí záhon jednou na jaře, těsně před výsadbou, a pak čeká na úrodu. Jenže rajče, paprika nebo okurka nejsou jako salát, který jednou vyroste a je hotovo. Tvoří plody nepřetržitě od května až do prázdnin a živiny spotřebovávají v takovém tempu, že záhon bez průběžného hnojení nestačí doplňovat zásoby. Výsledek je u spousty lidí každý rok stejný. Plodová zelenina je krásná do července a pak začne na první pohled chřadnout.

Velkou chybou je v tuto chvíli běžet do zahradnictví a koupit minerální hnojivo v pytlíku. Situaci sice na první pohled vyřeší, rychle, ale stejně rychle přestane působit. Dá se to přirovnat k situaci, kdy si hladoví dopřejete sladkou tyčinku - také tělo a mozek okamžitě nakopne, ale energie rychle zmizí a přijde ještě větší hlad. U minerálních hnojiv navíc hrozí přehnojení, pokud nedodržíte dávkování.

Organická hnojiva fungují na jiné bázi. Živiny uvolňují postupně a navíc dělají něco, co minerální hnojiva neumí, zlepšují půdu. Podporují v ní mikrobiální život, tvorbu humusu, celkovou strukturu záhonu. Záhon, který hnojíte přírodními hnojivy, je rok od roku lepší.

Koňský hnůj bez zápachu

Koňský hnůj je jedno z nejúčinnějších a nejuniverzálnějších přírodních hnojiv a zahradníci ho znají odedávna. Problém byl vždy v práci s ním. Čerstvý hnůj páchne, kořeny se s ním dají snadno spálit, když ho nenecháte uležet, a celá manipulace je pro někoho odrazující. 

Rakouské bio hnojivo Pferdeapfel tohle řeší tak elegantně, že se po prvním použití budete divit, proč jste o něm nevěděli dřív. Jde o pelety lisované z koňských koblih z ekologické biofarmy, kde se koně pasou na volných pastvinách. Varianta na zeleninu má přídavek kopřivy, díky čemuž rostliny získávají větší odolnost. Použití je pak otázka dvou minut. Stačí pár pelet zapíchnout do půdy kolem každé rostliny nebo hodit malou hrst do výsadbové jamky ještě před zasazením, vlhkost ze země je změkčí, pelety se začnou rozpadat a záhon zásobují živinami průběžně po dobu tří měsíců.

Hmyzí bobky hnojí a ještě drží škůdce od záhonu

Hmyzí trus jako hnojivo funguje stejně jako kterýkoliv jiný hnůj. Jde o podestýlku z chovu moučných červů, která nijak nezapáchá a funguje jako rostlinný booster.

Použít ho jde třemi způsoby: jako posyp přímo do záhonu, jako zálivku nebo jako postřik přímo na listy, přičemž každý způsob slouží trochu jinému účelu. Zálivka a posyp záhon vyživí, postřik pak naplno využije jednu vlastnost, pro kterou je frass mezi zahradníky skutečně ceněný. Přirozeně obsahuje chitin, látku, která odpuzuje většinu běžných zahradních škůdců, takže dobře vyživená rostlina zvládne mnohé bez jakékoli chemické pomoci. 

Přírodní hnojení, které si vyrobíte doma zadarmo

Kdo nechce kupovat hotová hnojiva, má z čeho čerpat i bez výletu do zahradnictví. 

Kopřivová jícha je stará klasika, která stojí doslova nic. Naplníte nádobu čerstvě natrhanými kopřivami, zalijete vodou a necháte fermentovat deset až čtrnáct dní. Výslednou tmavou tekutinu ředíte v poměru 1:10 a zaléváte. Zápach je legendární, ale rajčata a jiná plodová zelenina v první půlce sezóny dusík v této podobě miluje.

Překvapivě vydatným hnojivem jsou také banánové slupky naložené přes noc ve vodě. Rajčata a papriky ho ocení v době, kdy tvoří plody. 

Jako repelent na mšice a lehké hnojivo funguje výluh z česneku nebo cibulových slupek.