Rostliny kvetoucí pod sněhem: Tyto rostliny milují sníh. Až uvidíte, co dokážou v lednu, budete je okamžitě chtít
Rostliny kvetoucí pod sněhem
Rostliny kvetoucí pod sněhem jsou odolné vůči mrazu a sněhu a mají nastavený speciální mechanismus, který chrání jejich květy před poškozením mrazy. Velmi často se jejich květy otevírají v takovou denní dobu, kdy poškození mrazem bývá minimální. Druhy kvetoucí v méně tradičním období, a to v zimě a často pod sněhem, najdeme mezi trvalkami, dřevinami a samozřejmě cibulovinami. Nižší druhy lze bez problémů vysadit do nádob a zkrášlit si jimi balkony nebo terasy.
3 nejkrásnější druhy rostlin kvetoucích pod sněhem
1. Talovíny
Talovín zimní (Eranthis hyemalis) nebo starším názvem také voměj či zlaťák předjarní, jsou taková žlutá sluníčka a jsou označovány za posly jara. Často kvetou mnohem dříve než sněženky. Jedná se o křehké rostlinky, které se však nějaké zimy nezaleknou a mohou se objevit již v lednu. Běžná doba květu je v únoru a vydrží kvést až do března, dle podmínek stanoviště. Patří mezi hlíznaté rostliny, ale hlízka je tak malá, že se často uvádí za cibuli. Na jaře pak talovíny poskytují nedočkavým včelám a čmelákům první dávku nektaru. Talovín se dokáže velmi rychle šířit po okolí, protože tvoří hodně semen, kterými se sám velmi snadno a ochotně, rozmnožuje.
Talovín se tváří jako neviňátko, ale..
Talovíny patří do stejné čeledi jako čemeřice, tedy pryskyřníkovité, a právě proto obsahuje talovín jedovaté látky, které mohou způsobit značné zdravotní komplikace. Hlavně ve svých hlízách obsahují hodně nebezpečného glykosidu a při požití způsobuje zvracení, průjem, poruchy srdečního rytmu a dušnost. Naštěstí ale nikdo nemá potřebu ho konzumovat, takže se určitě nebojte tuto rostlinu na své zahradě pěstovat.
2. Vřesovce
Vřesovce (Erica sp.) patří mezi oblíbené vřesovcovité rostliny a pokud jste si je na podzim vysadili do truhlíku spolu s vřesem, právě v těchto dnech vám dle kultivaru kvete nebo má již připravená poupata. Vřesovce kvetou od prosince zhruba do dubna, a právě často pod sněhem. Takové kultivary mívají v názvu slovo sníh, takže příkladem je například kultivar ´Snow Queen´ nebo ´Snow Surprise´.
Tento kříženec vás ohromí
Mezi nejčastěji pěstované vřesovce patří především druh vřesovec pleťový (Erica carnea), který má řadu nádherných kultivarů. Ve stávajícím sortimentu vřesovců ale najdeme i unikát, a to křížence vřesovce pleťového a vřesovce nachového s názvem vřesovec darlejský (Erica x darleyensis). Kvete také v zimních měsících, a to od listopadu do dubna, často pod sněhem a oproti rodičovským rostlinám vytváří tento druh vřesovce kompaktní, stálezelené keříky o výšce asi 40 cm, které jsou bohatě větvené a mají tenké, prutovité, ohebné větvičky, které dobře odolají těžkému sněhu. Květy jsou malé, zvonkovité a mohou být v barvě bílé, růžové či purpurové. Díky svému bujnějšímu vzrůstu se velmi dobře hodí do nádob a dobře vám poroste třeba na balkoně či terase.
3. Čemeřice
Čemeřici (Helleborus sp.) se pro její dobu květu říká také zimní růže a patří mezi stálezelené trvalky, přičemž řada kultivarů rozkvétá již v prosinci. Čemeřici vyhovuje polostín, a ačkoliv porostou i ve stínu, moc se to nedoporučuje, protože při nedostatku světla méně kvetou. Během dvou až tří let od výsadby se čemeřice rozroste a pokvete množstvím květů. Květy na rostlině vydrží velmi dlouho, okvětní plátky neopadávají, pouze změní barvu dozelena a ve středu květu se začnou tvořit tobolky se semeny, které samovolně vypadávají a díky tomu můžeme v okolí čemeřice nalézt mnoho semenáčků.
Čemeřice jako nebezpečná kráska
Málokdo to o této oblíbené trvalce ví, ale všechny její druhy a kultivary jsou jedovaté, obsahují glykosidy, které dráždí sliznice, trávicí ústrojí, vyvolávají zvracení, průjmy a bolesti. Máte-li citlivější kůži, pěstitelé radí pracovat s nimi raději v rukavicích a pečlivě omýt třeba zahradnické nůžky, pokud jste s nimi stříhali odumřelé listy čemeřice.
Rostliny kvetoucí pod sněhem jsou zimní ozdobou každé zahrady či truhlíku. Podívejte se v galerii na tyto krásky.
O autorce:
Vystudovala Zahradní inženýrství na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dále pokračovala v rámci doktorského studia. Již přes 20 let působí jako zahradní architektka. Její koníček se zároveň stal i její profesí, založila úspěšnou, rodinnou, realizační firmu Zahradník Šikula, která svým zákazníkům ukazuje, že krásnou a udržovanou zahradu může mít každý, stačí jen vědět, jak na to. Své odborné znalosti a zkušenosti sdílí také na sociálních sítích a těší ji zájem fanoušků o rostliny a přírodu kolem nás. Zahradnímu oboru propadla natolik, že jej řadu let vyučovala na středních školách a vychovala tak několik generací mladých a perspektivních zahradníků.
