Zapomeňte na okoukané túje! Bobkovišeň je moderní hit, co rozzáří zahradu a zaručí soukromí

Okrasný keř jménem bobkovišeň

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) je okrasný keř, který si v českých zahradách získává stále větší oblibu. Je ceněná pro své lesklé, tmavě zelené listy, rychlý růst a nenáročnost, což z ní dělá ideální volbu pro živé ploty, solitéry nebo jako podsadbu vyšších stromů. Velmi často se s ní setkáme také na veřejných prostranstvích, v parcích nebo jako lem. cest. Na jaře kvete drobnými bílými květy, které voní a lákají opylovače. Po odkvětu se tvoří tmavé plody, které jsou pro člověka mírně jedovaté, ale pro ptáky jsou potravou.

Kromě bobkovišně lékařské známe i bobkovišeň portugalskou.

Bobkovišeň je velmi přizpůsobivá. Dobře prospívá na slunném i polostinném místě, snese i mírný stín. Důležité je chránit ji před silným zimním větrem, který by mohl poškodit listy. Preferuje propustnou, humózní a mírně kyselou až neutrální půdu. Pokud máte těžkou jílovitou půdu, je vhodné ji vylepšit pískem nebo kompostem pro lepší drenáž. Nesnáší přemokření, ale má ráda vlhkost. Na příliš vápenatých půdách mohou listy žloutnout (chloróza), což lze řešit úpravou pH půdy nebo přidáním hořké soli. Mladé rostliny potřebují pravidelnou zálivku, zvláště v suchých obdobích. Jakmile se rostlina dobře zakoření, stává se tolerantnější k suchu. V zimě je důležité zalévat i stálezelené rostliny, pokud nemrzne a půda není zmrzlá, aby nedošlo k vysychání.

Většina odrůd bobkovišně je mrazuvzdorná do -20 až -25 °C, některé i do -27 °C. V chladnějších oblastech nebo při silných mrazech je vhodné mladé rostliny nebo živé ploty přikrýt netkanou textilií. I v případě omrznutí se obvykle na jaře spolehlivě zregeneruje.

Bobkovišeň velmi dobře snáší řez a rychle regeneruje. Řez je ideální provádět v dubnu nebo v květnu, nejdéle pak v polovině července, aby se udržel požadovaný tvar a hustota. Odstranění vrcholových výhonků u mladých rostlin podpoří jejich rychlejší růst do šířky.

Abyste vyvořili hustou, neprůhlednou a celoročně zelenou stěnu živého plotu, která poskytuje soukromí, je potřeba sázet 2-3 sazenice na metr délky plotu. Pěstovaná jako samostatný keř nebo na kmínku může být výrazným prvkem zahrady. Menší odrůdy nebo mladé rostliny lze pěstovat i v dostatečně velkých květináčích na terasách a balkonech.

Škůdci a choroby se bobkovišni nevyhýbají

• Dírkovitost listů (Stigmina carpophila / Clasterosporium carpophilum / Wilsonomyces carpophilus): Jedná se o nejčastější houbovou chorobu bobkovišně. Na listech se objevují malé, světle zelené, hnědé nebo karmínové skvrny, které se postupně zvětšují a nekrotizují. Střed skvrn často vypadává, což vytváří charakteristické dírky v listech (proto "dírkovitost"). Napadené listy mohou opadávat. Silnější výskyt je za chladnějšího, deštivého jara a při častých mlhách.

Pravidelně kontrolujte vysazený živý plot i jednotlivé rostliny. Zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu (dostatečné rozestupy při výsadbě), odstraňujte napadené listy a výhony, které spadly na zem. Při silném napadení je nutné použít fungicidy (např. na bázi mědi nebo specializované přípravky určené proti houbovým chorobám peckovin). Postřik je vhodné zopakovat po 10-14 dnech.

• Padlí (Podosphaera spp.): Na listech (zejména mladých a vrcholových) se objevuje bílý, moučnatý povlak, který se snadno setře. Napadené listy se mohou zkroutit a deformovat. Silnější napadení vede k oslabení rostlin.

Při výsadbě do živého plotu není dobré umístit rostliny příliš hustě, aby byla zajištěna dobrá vzdušnost. Použijte fungicidy proti padlí. Pomoci mohou i přírodní prostředky, jako je postřik z česneku, jedlé sody nebo kopřivový výluh.

• Bakteriální skvrnitost (Xanthomonas arboricola pv. pruni): Na listech se objevují malé, vodnaté, hnědočerné skvrny na rubu a světle zelené/černé skvrny se žlutým lemem na líci. Bakterie se šíří větrným deštěm a rankami na rostlině.

Odstraňování napadených částí a dezinfekce nástrojů. Chemická ochrana je obtížná, zaměřuje se spíše na prevenci.

• Hnědnutí a zasychání listů (fyziologické poškození): Na jaře po zimě listy hnědnou nebo dokonce opadávají, ačkoli rostlina nezmrzla. Jedná se o tzv. zimní sucho (vyasimilování). Stálezelené rostliny v zimě odpařují vodu z listů, ale pokud je půda zmrzlá, nemohou ji doplňovat. Rostlina pak trpí suchem, i když je kolem dostatek sněhu.

Důkladná zálivka živého plotu z bobkovišně na podzim před příchodem mrazů je základem. V zimě, pokud nemrzne a je sucho, je dobré rostliny zalévat. Mladé rostliny je možné v zimě chránit netkanou textilií.

• Lalokonosec rýhovaný (Otiorhynchus sulcatus): Dospělci okusují listy od okraje, vytvářejí charakteristické obloučkovité požerky. Mnohem nebezpečnější jsou však larvy, které žijí v půdě a okusují kořeny, což může vést až k úhynu rostliny.

Brouky zkuste sbírat večer nebo v noci, kdy jsou aktivní. Proti larvám v půdě lze použít parazitické hlístice (např. rodu Heterorhabditis), které jsou pro rostliny i lidi neškodné. Aplikují se zálivkou na jaře a na podzim. Existují i chemické přípravky (Mospilan nebo Karate)

• Mšice: Drobní saví škůdci, kteří sají rostlinné šťávy. Způsobují deformaci listů a mladých výhonů. Na rostlině se může objevit lepkavá medovice a následně černé saze.

Menší napadení živého plotu i soliterů lze řešit postřikem mýdlovou vodou (1 čajová lžička jemného tekutého mýdla na 1 litr vody). Také zkuste použít neemový olej, výluh z kopřiv nebo česneku. Při silném napadení použijte vhodné insekticidy (Neudorff Neudosan AF, Agro Stop Spray na mšice nebo Mospilan 20 SP). Podpora přirozených predátorů jako jsou berušky nebo zlatoočky může být daleko účinnější než postřiky.

• Červec vlnatý: Malí saví škůdci, kteří se skrývají pod bílým vatovitým povlakem na listech a výhonech. Vysávají mízu a oslabují rostlinu.

Ruční odstraňování mechanicky nebo s pomocí vatové tyčinky namočené v alkoholu, postřiky na bázi řepkového oleje a pyrethrinu, neemový olej.

Podívejte se do galerie, jak krásně vypadá bobkovišeň jako solitér i vysazený do živého plotu.