Když před dvaceti lety paní Ilona s mužem sháněli někoho, kdo jim postaví dům, roubenky stavěl málokdo.
Divizny jsou dvouletky, které se samy přesévají. Každé dva roky proto vykvetou jinde.
Růže u domu doplňují modré chrpy.
Červená květenství lupin jsou úchvatná. Bobovité rostliny navíc přirozenou cestou obohacují půdu o dusík.
Půdokryvné růži se velice daří na suchém místě pod střechou.
„Moje milovaná babička chtěla, abych si její květiny přesadila sem. Díky nim mám pocit, jako by tu se mnou stále byla,“ říká paní Ilona.
Cesta dlážděná místním kamenem někdy není ani vidět, jak vše bujně roste, a je navíc zasypaná množstvím opadaných květů kolkwície krásné.
Také uschlý strom může žít dále: poskytne oporu pnoucím rostlinám nebo útočiště hmyzu.
„Koukol, chrpa, mák, dříve běžný plevel. Dnes je pěstuji, aby je děti vůbec znaly,“ vysvětluje paní Ilona.
Také náprstníky a ostrožky se v zahradě samovolně vysemeňují.
Modrou barvu vnášejí do záhonů i zvonky.
Růže, levandule a zvonky: oblíbená zahradní kombinace.
Motýlů je v zahradě čím dál více. Nestačí jim poskytnout jenom květiny, ale především rostliny, kterými se živí jejich housenky. Potravou pro housenky otakárka fenyklového jsou listy mrkve, fenyklu nebo kopru.
„Na louce některé květiny nesekáme a necháme je vysemenit, například zvonky,“ ukazuje paní Ilona.
Jezírko vnese do zahrady ještě více života. Skokani, ropuchy, rosničky, čolci, vážky a další, ti všichni nás zbavují obtížného hmyzu. Vodu v jezírku čistí vodní rostliny.
