Při rekonstrukci zahrady u vily z 30. let se architekti snažili respektovat původní vzrostlé dřeviny. Zároveň ale bylo nutné mnohé z dosazovaných výsadeb odstranit.
Při vstupu na pozemek byla zachována žulová dlažba, kterou doplnily nové výsadby v terasových záhonech.
Zahradu oddělují od okolí stromy – staré i dosazené při rekonstrukci. Dominantu této části tvoří dřevěná socha Zvonice od Jaroslava Řehny.
Pod stromy má místo spousta stínomilných rostlin: bohyšky, kakosty, čechravy, sasanky...
Kolem domu vznikl asi metr široký chodník ze žulové kostky, který propojuje nové části zahrady s původními.
Zvláštní pozornost věnovali architekti výběru mobiliáře.
Mezi keři a kmeny vysokých stromů se skrývá jednoduchá lavička.
Zákoutí s vodním prvkem pod velkými stromy hlídá socha torza ženy.
Ze svažité zahrady se otevírá vyhlídka na údolí Berounky.