Začátečníci často nechávají na keři příliš mnoho oček, protože mají obavy z příliš razantního řezu. Výsledkem je přetížená rostlina s množstvím listů, ale malými a nekvalitními hrozny.
Pěstitelské tvary určují, jakým směrem se réva vede a jak je keř uspořádaný na konstrukci. Mezi nejčastější patří Guyotovo vedení, kordon nebo různé pergolové a keřové formy.
Odlistění v okolí hroznů zlepšuje přístup slunce a vzduchu, což podporuje dozrávání bobulí. Zaštipování letorostů zároveň omezuje nadměrný růst a nutí rostlinu soustředit energii do plodů.
Podlom výhonů znamená odstranění přebytečných mladých výhonů, které vyrůstají ze starého dřeva. Vylamování zálistků pak brání zahušťování keře a pomáhá omezit vznik chorob.
Pokud se řez provede příliš pozdě na jaře, může réva začít takzvaně slzet a z ran vytéká míza. Tento jev rostlinu zbytečně oslabuje a může zpomalit její start do nové sezóny.
Řezy vinné révy se dělí podle ročního období na zimní řez, letní zelené práce a někdy také podzimní předřez. Každý z nich má jiný účel, od tvorby kostry keře až po regulaci růstu během vegetace.
Vinnou révu byste rozhodně neměli řezat během silných mrazů, zejména když teploty klesnou pod −10 °C. Nevhodný je také příliš pozdní jarní řez, kdy už rostlina začíná aktivně proudit mízu.
Mezi základní druhy řezu patří krátký řez na čípky, dlouhý řez na tažně a také jejich kombinace ve smíšeném řezu. Každý z těchto způsobů pracuje s jiným počtem oček a hodí se pro odlišné odrůdy i způsoby pěstování.
Řez vinné révy patří k nejdůležitějším pracím ve vinohradu, protože určuje množství i kvalitu budoucí úrody. Bez pravidelného zásahu by se z keře rychle stala přerostlá liána s malými a špatně dozrávajícími hrozny.
