Ježčí bobky jsou malé a tmavé, často se nacházejí v blízkosti křovin, kde ježci hledají potravu. Obsahují zbytky hmyzu a plžů.
Liščí bobky jsou válečkovité s ostrými konci, často obsahují zbytky peří, srsti nebo kostí. Lišky jsou všežravci, což se projevuje na obsahu a vzhledu jejich výkalů.
Myší bobky jsou malé, oválné a často se nacházejí v blízkosti lidských obydlí, kde myši hledají jídlo. Jsou tmavé a na pohled suché.
Medvědí bobky jsou velké a válečkovité, často obsahují zbytky bobulí, ořechů a dalších rostlinných materiálů. Medvědi se živí vším možným, což se odráží v rozmanitosti jejich výkalů. U nás ve volné přírodě na ně ale naštěstí nenarazíme.
Bobky divokého prasete jsou velké a válečkovité, často obsahují zbytky rostlin a ovoce, protože prasata jsou všežravci.
Jelení bobky jsou oválné a připomínají malé šišky. Jsou větší než bobky zajíce a často se nacházejí ve skupinách. Jeleni se živí rostlinnou stravou, což ovlivňuje tvar a velikost jejich výkalů.
Soví vývržky obsahují nestravitelné části jejich kořisti, jako jsou peří a kosti. Tyto vývržky nejsou skutečné bobky, ale často se pletou s výkaly, protože je sova vyvrhuje po trávení.
Veverčí bobky jsou malé, kulaté a často se nacházejí pod stromy, kde veverky hledají potravu. Jsou tmavé a suché.
Zajíci zanechávají drobné kulaté bobky, které mohou připomínat čokoládové lentilky. Jsou malé, tmavé a často se nacházejí ve skupinách. Zajíci mají velmi vláknitou stravu, což se odráží v konzistenci jejich výkalů.
