Vykousané okraje listů nebo jemné pavučinky prozrazují přítomnost škůdců. Nejčastěji azalky napadají lalokonosci a svilušky.
Azalky prospívají pouze v kyselé půdě bohaté na organickou hmotu. V běžné vápenité zemině se jim nedaří a růst se zpomaluje.
Vadnoucí listy a hnědnoucí výhony bývají prvním varováním, že je zálivka příliš vydatná. Pomůže propustný substrát a dobrá drenáž.
Nevhodné pH omezuje příjem důležitých živin a projeví se blednutím listů. Správný substrát je jednou z nejdůležitějších podmínek úspěšného pěstování.
Pěstování azalky bude úspěšné jen tehdy, když včas odhalíte nejčastější chyby
Silné polední slunce může poškodit listy i květy a způsobit jejich popálení. Azalkám nejlépe vyhovuje světlý polostín.
Ideální je místo pod vyššími stromy, kde jsou chráněné před největším úpalem. Rostlina zde lépe prospívá a déle si udrží svěží vzhled.
Při dlouhodobém suchu mohou poupata zasychat a rostlina slábne. Pravidelná zálivka je proto během léta naprostý základ.
Azalky nesnášejí dlouhodobě podmáčenou půdu, ve které kořeny nemají dostatek vzduchu. Přebytečná voda může během krátké doby způsobit jejich zahnívání.
