Dnes už se ví, že během “dospívání” vyhání břečťan nekvetoucí ohebné výhony s laločnatými listy a v "dospělosti" kvetoucí větve s vejčitými zašpičatělými listy.
K dospělosti dospěje břečťan až po deseti letech (některé zdroje uvádějí i desítky let). Na fotce jsou vidět příčepivé kořínky.
Výhony bez květů a plodů zůstávají plazivé (5–15 cm nad povrchem, k němuž se přichytávají), zatímco větve s květy rostou vzhůru, kde mají lepší přístup ke světlu.
V zahradě, ale i interiéru se břečťan pěstuje v zelenolistých i panašovaných odrůdách.
Zelenožluté květy jsou bohaté na nektar a pyl. Včely je ale sbírají pravděpodobně pouze z nedostatku jiné potravy.
Ovšem včela Colletes hederae je na břečťanu závislá (má s ním provázaný životní cyklus).
Včely ale na kvetoucí břečťan létají i kvůli medovici produkované mšicemi, kterých bývá na rostlině hodně. Med z medovice břečťanů má tmavou barvu.
Kromě včel opylují květy i vosy a velké množství různých druhů pestřenek.
Bobule jsou potravou pro ptactvo, které trusem s nestrávenými semeny napomáhá šíření břečťanu. Listy břečťanu zase slouží za potravu larvám některých motýlů.
Někdy je možné vidět na kořenech břečťanu parazitickou rostlinu zárazu břečťanovou (Orobanche hederae), která sama nemá chlorofyl.