Na prostor byly od začátku kladeny jednoduché provozní požadavky: možnost venkovního posezení, pod ním zpevněná plocha, žádný trávník, ukrytý kompostér a místo ke skladování nářadí a květináčů.
Foto: Atelier Partero
Původní zeď z recyklovaných cihel byla vystavěna, ač se to nezdá, v nezměněné výšce. Odcloňuje pohledy z okolních bytových domů a zajištuje tak potřebné soukromí. Její cihly vytváří krásné strukturované pozadí. „Po renovaci vypadala vysoká zeď trochu neútulně. A tak padlo rozhodnutí, zjemnit její hmotu výsadbou stálezelených stromů, které vylepší dojem z hlavního pohledu od domu. Volbou byla skupina tří borovic, které jsou nejřidší z jehličnanů a jejich výška se také dá v budoucnu korigovat případným řezem,“ popisují architekti.
Foto: Atelier Partero
Pod nimi byla vysazena kostra ze stálezelených zimostrázů a tím vznikl i základ pro zimní účinek zahrady. „Stálezelené keře jsou stříhány do volných oblaků, které s úspěchem skrývají, co má zůstat skryto – kompostér a plochu, kde zkrátka trochu skladujeme. Znáte to – přechodně zde hostíme různé rostlinstvo, putovní květináče, sbírku rýčů, věcičky co se můžou vždy hodit a tak dále…,“ říkají zahradní architekti.
Foto: Atelier Partero
V bezprostřední blízkosti kuchyně je situováno sezení. Zpevněná plocha je dostatečně velká, aby se zde vešlo více než sedm lidí. Přece jen je občas důvod potkat se u něčeho dobrého a trochu poklábosit.
Foto: Atelier Partero
Dlažba je kapitolou sama pro sebe. Jedná se o žulové odřezky, které nepatří mezi cenově nákladné, ale o to větší je s nimi práce. Z nich je vytvořena i cestička, kterou lze projít právě ke kompostu a „do skladu“.
Foto: Atelier Partero
Trávník zde opravdu nebyl potřeba, a proto zbytek dvorku patří už jen rostlinám. „Nevznikl osazovací plán – ano, kovářova kobyla… A tak je výsadba spíše proměnlivou skrumáží toho, co zrovna přišlo pod ruku. Výsledek je hodně neformální, jak říkáme – náš veselý záhonek…,” ukazují architekti.
Foto: Atelier Partero
Pravdou ale je, že od jara až do podzimu něco kvete. Cibuloviny se tu střídají s jarními trvalkami, travinami, zdi patří popínavým růžím a sousedovic vistárii, která se jednoho dne objevila a už zůstala.
Foto: Atelier Partero
Stále měnící se zahradní obraz je působivý i z interiéru skrze dvě velká prosklení, takže na dvorek nemusíte nutně vstoupit, aby jste si jej prohlédli. Stačí se prostě podívat oknem, což je obzvláště v zimě a za deště moc fajn. Nad tím vším chaosem z listí a stébel visí lampa, samozřejmě v původním husovickém designu. A svítí!
Foto: Atelier Partero
„Při objednávce zahradního nábytku jsme neplánovaně obdrželi žlutou židli, což se ovšem báječně hodí k tomu neřízenému mlází a barvám uvnitř zahrady,” vypráví Jakub Finger.
Foto: Atelier Partero
„Zahrádku si hodně užíváme, nejčastěji při obědě, to se často komentují veškeré atmosférické a přírodní jevy. Jinovatka nebo motýli, další přilétnuvší hmyz, ptactvo, a také toulavé kočky z okolí, které často chodí na návštěvu. Je to zkrátka svět jako z japonské novely. Dvorek, kde se děje všechno a nic…,” uzavírají návštěvu zahradní architekti Atelieru Partero.
Foto: Atelier Partero